Na Milešovce
Rok vinaře
Botanická výprava na Deblíku
Švédský most v Dobřívi
Kostel sv. Barbory u Vševil pod Třemšínem
Slavkovský les
Důl Skalka
Budyně nad Ohří
Čertovka
Okolí Ústí nad Labem je bohaté na rozhledny. Krásné výhledy na Ústí, Labe, Středohoří i Krušné hory jsou z rozhledny na Sedle na Střekově (284 m), Esövy vyhlídky u Malečova (550 m), rozhledny na Varhošti (640 m) i Erbenovy vyhlídky (420 m).
Na žádost zveřejňuji tajemství tvorby letošní vánočky. Kvasíme, mícháme, hněteme, kyneme, válíme, pleteme, potřeme, posypeme a pečeme.
Konečně se zadařilo prohlédnout Poděbrady, Nymburk a okolí. Na vrch Oškobrh a další místa v této jinak placaté krajině se chystáme.
V okolí Mníšku je část linie obranného opevnění Prahy vytvořeného v roce 1937 a zničeného v roce 1940-41. Zkoušíme nalézt většinu míst s pozůstatky jednotlivých bodů opevnění (řopíků) úseku B-8 v nejbližším okolí Mníšku pod Brdy. Více o vojenském opevnění v Brdech je na brdy.org stránkách. Hledání nebylo nijak jednoduché - GOOGLE MAPS
Tradiční podzimní výstup (GOOGLE MAPS) na Milešovku. Za inverzního počasí jdeme z mlžné Bořislavi přes nadoblačný vrchol do zšeřelého Velemína.
Rok vinaře amatéra s pěti hlavami révy, vysazenými na podzim roku 2011 ve výšce 390 m.n.m. Odrůdy jsou Nero modrá, Alfa modrá, Ramdas bílá, Bianka bílá, Pollux bílé. Letos nejlepší Nero a Ramdas jako stolní na hrozny a Pollux na mošt (15,5 cukernatost). Letos prvně kvasí mošt na víno a v prosinci při prvním stáčení má mladé víno 11 % alkoholu.
A opět Prázdniny v Telči. Tentokráte koncert Plíhala a Lenky Filipové, cesty do Žďáru a na Zelenou horu, na hrady Polná a Brtnice, ke kostnici v Nížkově a na rozhlednu U Jakuba v České Kanadě. A samozřejmě Myslibořská tráva, Kocouři, Dačice a parní vlaky.
Údolí Kocour u Jílového u Prahy skrývá stovky štol a starých důlních děl. Zlato se tu těžilo z křemenných žil od nepaměti. Dvě ze štol (sv. Josef a sv. Antonín Paduánský) byly v letech 2001 a 2008 zpřístupněny a tak se do nich v panující červencové výhni jdeme trochu ochladit.
Akce pořádaná Středohořím sobě přilákala ve více jak třicetistupňovém vedru na stepní stráně vrchu Deblík u Labe ve Středohoří spoustu nadšených botaniků amatérů. Pod didaktickým vedením dvou botaniků profesionálů (Karla Nepraše a Romana Kroufka z Ústí) se s nadšením vrháme do luk v okolí Sebuzína a Církvic, křovin, lesů a strání v masivu Deblíku, abychom ulovili a fotograficky zdokumentovali nějaké to botanické eso. Hvězdou dne jsou různé druhy holoparazitu záraza (Orobanche), sporadicky rostoucích na strmém stepním svahu čnícím vysoko nad řekou Labe.
Hornickým krajem rudných jihozápadních Brd. Přes Březové Hory u Příbramy a dále transbrdskou silnici do Míšova s nedalekou bývalou raketovou základnou, starobylé kostely v Číčově a Skořicích, zámek Mirošov, starý železárenský vodní hamr v Dobřívi až do průmyslově železářských Strašic.
Cesta podhůřím jihozápadních Brd z Rožmitálu pod Třemšínem, přes Pročevily (barokní kostel sv. Barbory), tvrz Hvožďany a Starý Smolivec, místo předbělohorské bitvy Na Vraždě, rozhlednu Na Skále (673 m) s dalekým rozhledem na Blanský les, Šumavu i Plzeňsko, kdysi železnorudné centrum Nové Mitrovice až do Spáleného Poříčí k renesančnímu zámku Vratislavů z Mitrovic.
Mariánské Lázně a jejich blízké (Dyleň, Český a Slavkovský les, Kynžvart) i vzdálenější okolí (Cheb, SOOS a Františkovy Lázně) v teplém předjaří.
V jarním unorovém počasí je cesta z malebných Skryjí na starobylý hrad Týřov jako procházka tisovým sadem u Berounky. Pozůstatky kdysi významného středověkého hradu se rozkládají na vysokém ostrohu nad soutokem Úpořského potoka s Berounkou. Nedaleko od míst známých z knih spisovatele Oty Pavla.
Historie města Mníšek pod Brdy je svázána s těžbou chudé železné rudy z ložiska pod brdským hřebenem. Důl Skalka byl v šedesátých letech se svými 36 patry jedním z největších v republice. Část dolu je nyní zpřístupněna zásluhou členů Montánní společnosti a díky jejich obdivuhodnému úsilí jsme si mohli prohlédnout místa skrytá hluboko pod skaleckým kostelíkem. Ze zapůjčené mapy dolu Skalka a GPS souřadnic jsem vytvořil průmět několika pozemních objektů na Skalce a podzemích prostor dolu. V zobrazení je střed dolu s vyznačenými povrchovými objekty a průmět dolu v turistické mapě.
Ze sídla rodu Buziců, hradu Valdek ve středních Brdech, jsou již zřiceniny. Ve 13. století byl však rozsáhlým sídlem mocného šlechtického rodu Zajíců z Valdeka, později Zajíců z Valdeka a Žebráku a ještě později Zajíců z Hazmburku a Budyně.
Z Prahy se do Lovosic dá dojet i po dálnici. Ale netradiční cesta přes starobylá místa Tuchoměřice, Tursko, Roudnice nad Labem a hrad Budyně nad Ohří je mnohem zajímavější.
U vsi Klínec nedaleko Mníšku pod Brdy jsou pozůstatky po středověké těžbě zlata. Jedním z nich je odvodňovací štola Čertovka. Do těchto míst míříme na letošní novoroční pochod.