V Telči
U Padrťských rybníků
Vláček pod Milešovkou
Židovský hřbitov u Litně
U rybníka Svět
Roklanský potok
Noc kostelů - ambit u minoritů u sv. Jakuba
Bořeň
Hrachor jarní na Bacíně
Nový Knín
Sázava pod Medníkem
Románská bazilika v Tismicích
Labe u Porta Bohemica
Sv. Václav na Pleši
Listopadová nálada v sluncem a mlhou zalité Telči.
Cesta po Brdech v okolí Mníšku a u Padrťských rybníků ve vojenském újezdu Brdy.
Letošní trasa vedla z Žalan přes vrchol Milešovky (837 m) do Velemína a Chotiměře. Účast byla letos hojná, stejně jako mlha, václavky, hrušky a jedlé kaštany. Tento rok se to na vrcholu obešlo bez písně o hledání domova a o zemském ráji, co může mít slepec napohled. V mlze si to zde každý mohl prožít i bez zpěvu.
U Litně, odkud hrad Karlštejn a vrchy Šamor a Mramor možno spatřit, se ukrývá starý židovský hřbitov. A nedaleko je starobylý Tetín a ještě o něco dál Srbsko, lom na Chlumu s blízkou jeskyní. Ale cílem cesty je rozhledna u Lhotky u Berouna, z které bylo mírně zamlžené údolí Berounky jako na dlani.
Loučení s létem v kraji Rožmberků a Schwarzenberků (Třeboň, Hluboká, Holašovice, Kratochvíle, Líbínské sedlo, Prachatice)
Dvoudenní koloputování po místech v centrální Šumavě v okolí Kvildy. Smrkové lesy u Pramenů nebo na Poledníku jsou minulostí.
I letošní Prázdniny v Telči (díky Medvěde, že Tě to stále baví pořádat a Miki či Javory a všichni Kocouři za koncerty) se srpnovou telčskou náladou se povedly. Na kole kolem České Kanady a na místech kolem Telče a Dačic.
Stávky v dopravě, letní počasí a nové kolo je ideální kombinace na změnu pravidelného dopravního prostředku. Jedna z kolových tras z místa bydliště do místa pracoviště se ukázala jako vhodný námět na závod "Mníšek pod Brdy - Praha aneb kdo umí zabloudit i na cyklostezce".
Noc kostelů umožní návštěvu míst většinou uzavřených. Z pražských kostelů jsme si vybrali nejstarší evangelický sv. Klimenta v Klimentské, kostel sv. Jakuba Většího a klášter minoritů, kostel Matky Boží před Týnem, kostel sv. Martina ve zdi, dominikánský klášter a sv.Jiljí a nakonec jezuitský Nejsvětějšího Salvátora na Křížovnickém náměstí. Těchto Nocí by mohlo být ročně více.
Vrch Bořeň poblíž Bíliny je cílem botanického výšlapu pořádaného sdružením Středohoří sobě. Zasvěcený výklad tří botaniků ve výpravě nám představil mnoho kvetoucích i nekvetoucích rostlinek na svazích Bořeně i lučin pod ním. Srdce botanikovo zaplesalo nad několika orchidejemi (Bradáček vejčitý či Okrotice bílá) a oko všech zvlhlo po spatření květů místní vzácnosti - Hvězdnice alpské.
Polabí, Středohoří a blízké Litoměřice jsou z bezmála 400 metrů vysokého vrcholku Radobýlu jako na dlani. Na jeho svazích je již plno barev květů. Barevno je i více na sever za středohorskými kopci, v zámeckém parku ve Velkém Březně. Stoletá rododendronová podkova zde opět bohatě vykvetla.
Mezi Vinařicemi a Litní, poblíž vrchů Šamor a Mramor, se tyčí do 499 metrů nejvyšší vrch Českého krasu jménem Bacín. Vrcholek s krasovým jezírkem je pradávným kultovním místem a zvláštní atmosféra a spíše negativní energie tu panuje dodnes. Ale kolem je jaro a všechno začíná kvést.
Cesty za zlatem u Nového Knína pokračují. Tentokráte v okolí Kozích Hor kolem štol, šachtic a pinek starých i novějších dolů na zlato. Okolní kopce jsou jimi prošpikované a tu a tam se země propadne do hlubin. Z hřebene od osad Hranice a Chramiště je pěkný výhled do kraje. Pěkné nepropadající místo pro rozhlednu by se tu našlo.
V okolí starobylého horního města Nový Knín jsou pozůstatky po staré těžbě zlata. Na neméně starobyle značené naučné stezce v okolí se nám daří několikráte zbloudit i s novou dží-pí-es-kou. Nalézt vyústění staré odvodňovací Karlovy štoly, novější průzkumné Václavovy štoly u Kocáby či pozůstatky šachtic na vrchu Chvojná se ale povedlo. Možná brzy zbloudíme do knínského muzea na náměstí zvěděti více.
Jarní rovnodennost láká na cestu za poklady. Možná u Štěchovic nějaké ty poklady zbyly. Pochodujíce od Sázavy z Pikovic přes vrch Medník, vcházíme pod osadou Závist do úzké rokle Dušno. Zbytky po staré i novodobé důlní činnosti jsou zde patrné a rokle je plná zemních propadů. Možná tu ještě někde bedny zlata jsou, ale poklady jsou až pod roklí. Vodní dílo, ladná mostní konstrukce a neobvyklý secesní kostel k nim zajisté patří.
Vydáváme se na východ od Prahy do regionu Podlipansko. V Kostelci nad Černými lesy je zámek původně rodu Smiřických, nyní zemědělská univerzita a v Českém Brodu pěkné historické centrum (na náměstí radno navštívit vynikající cukrárnu). Impozantní je románská bazilika v Tismicích, tvrz Tuchoraz či zámek Škvorec. Zvláštní atmosféru mají nedaleký vrch Klepec, slovanské hradiště Šance i tvrz u Královic.
Nová lanovka v Ústí nad Labem je událost. To tu skutečně ještě chybělo. A tak cestu z centra Ústí k nově opravené výletní restauraci Větruše nad městem lze zdolat za pár minut. Cestou po strmých stráních nad labským údolím lze dojít k Vaňovskému vodopádu Vrkoč. Ze skalní vyhlídky poblíž je rozhled na meandry Labe v místě, jež dalo jméno jednomu hudebnímu festivalu - Porta Bohemica.
Nebo spíše 25 neb ta 50 je přeci jen moc dlouhá. Po roce opět tedy stojím v zástupu na start v Bedřichově. Sníh je mokrý, narychlo si půjčuji nějaký klistr a patlám ho přes oblíbený vosk modrý extra. Po této technické přípravě (z které by profimazačům zle bylo) 25 km trasu přes Kristiánov a Hřebínek proklouzávám za nijak převratných 2h 15min. Tak že by to za rok bylo bez patlání a alespoň pod 2h?
Neveliký kopec Pleš (490 m) v podbrdském kraji byl cílem novoroční cesty. Pod jeho vrcholem se na straně jižní rozkládá známé sanatorium a na straně severní památník se sv. Václavem. Ten zde byl v roce 1938 vztyčen k 30. výročí založení sanatoria a nahradil obrázek sv. Václava, který na této křižovatce cest na Pleši býval dříve.