Skalka
Novodobé "ozdoby" hřebene Krušných hor.
Poutní místo v Horní Polici nad Ploučnicí.
Pilská nádrž pod Třemošnou v Brdech.
Empírový zámek Kačina u Kutné Hory.
Šlechtična v Lužné u Rakovníka.
Dolejší Padrťský rybník v Brdech.
Březina u Milešovky.
Řepkové šílenství ve Středohoří.
Hrad Radeč.
Brdský Hvíždinec.
Na hřebeni Jistebnické vrchoviny mrzlo až praštělo. V regionu Čertovo břemeno mezi Jistebnicí a Sedlcem-Prčice byly nádherně upravené běžecké stopy.
Věštba se splnila a sníh zasypal krajinu i brdské Hřebeny. Cesta ze Skalky na Klondajk (bývalá PLRS VEGA) byla sněhobílá.
Na Brdech i pod Brdy napadl první letošní sníh. V zámku v Komořanech věští, že brzy přibyde.
Zámek Červený Hrádek u Jirkova pod Krušnými horami zářil v podzimních barvách. V jeho historii je setkání Henleina s Runcimanem v předválečné době či LDN v době poválečné. A hosté hotelu, v současné době zde zřízeného, prý v noci slyší a vidí zvláštní věci.. Straší i na zámku Jezeří na krušnohorském úbočí. Ale nejstrašidelnější je pohled z Jezeří na současnou krajinu pod ním. A na hřebeni Krušných hor rostou strašidla v podobě větrníků.
Tradiční výstup na Milešovku v podzimním čase. Tentokráte z Bořislavi přes vrchol do Žimu. Rozhledy z 837m vrcholu byly mlžné, zato hymnové zpěvy zde byly tentokráte i s houslovým doprovodem.
U vsi Přišimasy, poblíž Českého Brodu, se nachází zajímavé kamenné útvary na dvojvrchu Klepec (358 m). Dosahují úctyhodných rozměrů a nesou názvy Slouha, Stoh slámy či Obří záda. Vznikly přirozenou cestou, zvětráváním místní hrubozrné žuly. Ale kdo ví, jak to ve skutečnosti bylo. Je odsud široký rozhled severním směrem.
V pražské Šárce se dalo shlédnout velmi povedené představení opery Libuše.
Protipouť pořádaná sdružením Středohoří sobě. Vycházíme z jednoho z nejvýznamějších poutních míst u nás, od kostela Navštívení Panny Marie v Horní Polici , městečka to ležícího na řece Ploučnici mezi Českou Lípou a Benešovem. Jdeme proti směru tradičních poutí, loukami i lesem kolem starých křížků. Pouť končíme na kozí farmě pod Strážným vrchem v Merbolticích. Jsme zde pohoštěni vynikající krupicovou kaší - samozřejmě vařenou z kozího mléka.
Výstup (a později i kolovýjezd) na výrazný vrch středních Brd - Třemošná do závratné výšky 778 m.n.m. Vrch si uzurpuje vojenský újezd Brdy a oficiálně je přístupný jen o víkendech a svátcích. Pěkné výhledy ze skalnaté Kazatelny na středočeskou pahorkatinu a z vrcholku na střední Brdy s nejvyššími kopci pohoří (Tok 865 m) v prostoru vojenského újezdu.
Medvědovo prázdninové organizování v Telči postoupilo do 28. ročníku. Na telčském zámku pěkné koncerty Bratří Ebenů, EpyDeMye, Spirituál kvintetu. Žalmanovi a jeho spolu by více slušely nové písně. Kocouří koncertování na náměstí se tentokráte obešlo téměř bez deště, zato s Ježkem či Kozlem. A opět místa jako ves Mysliboř, vrch Javořice, hrad Roštejn, zámek Dačice. A navíc místa jako hrad Lipnice nad Sázavou, přehrada Dalešice, údolí Oslavy a Sedlecký hrad, aleje a vrch Špičák u Třeště.
V rámci poznávání historie rodu Chotků vzhůru na zámek Kačina nedaleko Kutné Hory. Zámek nechal postavit hrabě Jan Rudolf Chotek na počátku 19. stol.jako své reprezentační sídlo. V zámku empírového stylu je nádherná knihovna. Původní zámek Chotků v nedalekých Nových Dvorech slouží nyní jako škola. Dvě desítky kilometrů odtud jsou zbytky hradu Sion, sídla to posledního husitského hejtmana Jana Roháče z Dubé.
Cesta za energií. Nejdříve té z páry na setkání Šlechtičen (parní lokomotivy typu 475) v bývalém depu v Lužné u Rakovníka. Poté za vyzařující v nedostavěném chrámu v Panenském Týnci. A nakonec lehké přiblížení k té nekonečné. Při večerně noční přednášce astronoma Grygara v materiálně se rozpadajicím kostele sv. Mikuláše v Petrovicích v Krušných horách.
Laskavá Armáda ČR zpřístupnila na víkendy před časem s velkou slávou dílky svého drze velkého záboru zvaného Vojenský újezd Brdy . Oficiálně je tedy možné navštívit i Padrťské rybníky (nejvýše položené hospodářské rybníky u nás). Na blízkém Třemšíně žádný armádní zábor zatím není a tak cesta naň není lemována stovkou cedulek se zákazem vstupu. Na vrcholku Třemšína pomalu uhnívá stará dřevěná rozhledna bez rozhledu.
5.6.- V sedle kola od chalupy Vitiška nad Mikulovem v Krušných horách přes vrch Tří pánů na Flájskou přehradní nádrž. Od nádrže přes hraniční přechod Žebrácký roh a německý Teichhaus na Dolní Moldavu. Stoupáním na Moldavu Horní a přes oblast Nového Města zpět na Vitíšku.
6.6. - "Představte se Milešovku ve dvou třetinách seřízlou a na vzniklé plošině nádherný rybník a louku obkrouženou kaštanovou álejí, břízovými háji a bukovým lesem - to je Březina". Na kole přes náhorní plošinu Březina a její krásné středohorské okolí - Černčice, Lukov, Milešov a hrad Ostrý.
Jako každoročně se jedeme pokochat rododendronovou podkovu v parku zámku Velké Březno u Ústí n.L. Přijeli jsme trochu později a již odkvétá, nicméně rozkvetlé azalky jsou v plné aromatické síle. V plné síle je i každoročně sílící řepkové šílenství. A tak průjezd Českým Středohořím ja jak plavba Žlutým mořem.
(1-2.5) Májová cesta do Českého ráje. První den z Příhraz stezkou přes Starou Hradu a Krásnou vyhlídku na Drábské světničky. Vystupujeme také na vrchol Mužský (463m), výhled na polovinu Čech bohužel je zamlžený. Využíváme pozvání Košířské lasičky na nocleh do Řitonic a posilujeme se před ním v originální čajové vinárně v Domousnici. Druhý den lehká rájská klasika ze Sedmihorek na hrad Valdštejn a zámek Hrubá skála. Cestou z ráje na malé návštěvě u Bédi v Jabkenicích (památník Bedřicha Smetany).
Výhled na Radeč ze Hvíždince byl podnětem a tak ze Lhoty pod Radčem vzhůru na hřeben Radče a vrchol Brno (718 m). Nádherné výhledy z Hradu, dnes bohužel trochu zamlžené. Ale zámek Zbiroh je jak na dlani. Vrchol Brna trochu hyzdí vysílač, kdyby byl alespoň přístupný na rozhled. Inspirativní jsou ale výhledy na vrcholy ve vojenském újezdu Brdy..
Po raně jarním brdském hřebeni šlapeme na skalní vyhlídku Hvíždinec (475m) na severním úbočí brdských Hřebenů nad Dobřichovicemi. Pohled do údolí Berounky až k daleké Křivoklátské vrchovině, Zbirohu a Radči stojí za výšlap.
(4-5.4)Z Ústí míříme přes Doksy, Bělou, léčivý pramen Klokočka s kaplí sv. Statina na Jičín. Výstup s Rumcajsem na Valdickou bránu a pak přes Hradec směr Litomyšl. U Vysokého Mýta návštěva barokního areálu a hradiště ve Vraclavi. Po velikonoční návštěvě v Němčicích a obhlídce večerní Litomyšle druhý den na Růžový palouček a zámek Nové Hrady. Pak ještě letem v Podlažicích (místo vzniku Codex Gigas) a v Kutné Hoře u Barbory.
Pochod pořádaný Jirkou Šedivým (Středohoří sobě) po civilních pozorovatelnách kolem Ústí. Přidali jsme se na Mariánské skále (malá pozorovatelna), ale někteří již měli za sebou cestu z Hostovic přes Novou Ves a Sedlo. Cesta svižně vedla dále na Erbenovu vyhlídku a úbočí kopce Radešín (550 m) kde se pod vrcholem skrývala největší pozorovatelna podobná "řopíkům". Poté téměř poklusem (JŠ stíhá vlak..) na Holoměř uprostřed Ústí (poničená pozorovatelna) a dále ještě na Střížovický vrch, kde se pozorovatelna ukrývá na svahu nad plaveckým bazénem. Pak již jen dojít přes Střížák do Všebořic.
Jarní sluníčko na Skalce a výlet na starobylý Tetín přes Liteň.
(12.-14.3) Vyrážíme na Ústí a směřujeme na Děčín, Bad-Schandau, Sebnitz a Dolní Poustevnu. Po nabrání zázračné vody v barokním areálu ve Vilémově končíme v chaloupce v Brtníkách. Druhý den pochodujeme (Pé, Dé, Zet, Ham) z Brtníků kolem Vlčí hory do skalnatého údolí Vlčího potoka a Křinice a kocháme se mohutnými ledovými útvary a ledopády (Velký Sloup, Varhany, Betlém, Jeskyně víl, Vinný sklep). Po občerstvení v Kyjově se za sněžení vracíme do Brtníků. Po večerně-noční kulturní vložce ve Varnsdorfu (3D variace na Alenku v říši divů a zamyšlení nad pizzou a banány v čokoládě v místním superpodniku) se druhý den vydáváme do Šluknova na obhlídku zrestaurovaného zámku, včetně jeho interiérů a několika výstav v nich. Vracíme se přes oblast Českosaského Švýcarska zpět do Ústí.
Za krásného počasí vyjíždíme přes Sedlčany a Sedlec-Prčici na hřeben Jistebnických vrchů. Po krásně upravené stopě jedeme od Libenic přes Cunkov (bizoní farma) na Ounuz a Javorovou skálu (723 m) . Pokochali jsme se výhledem na Český Merán ze sjezdovky Monínec. Více o běžkařských trasách v oblasti Čertova břemena je zde. Cestou zpět z vrchů jsme se stavili u tvrze ve Vrchoticích a zámku v Jetřichovicích se zámeckou kaplí. Za večerního slunce jsme se ještě pokochali tvrzí v Křepenicích.
Po malé zastávce na Černolických skalách jsme za slunného počasí dojeli do Prahy-Záběhlic k Hamerskému rybníku. Více o Záběhlicích zde.
Protože hřeben brdský zapadal sněhem, vyjeli jsme naň po běžkách. Dvakráte jsme putovali ze Skalky po zapadané hřebenové cestě k rozcestí U obrázku a zpět. Stopa nebyla nic moc a tak tempo bylo jistě s povděkem přijato všemi účastníky. Potřetí jsme se vydali více do nitra Hřebenů, do okolí Studeného vrchu až k jeho vrcholu (660 m), který zdobí zeměměřická věž - nyní sloužící jako rozhledna (otevřena jen v létě).
Vlakem z Mníšku do Malé Hraštice. Poté kráčíme zimní krajinou do Velké Hraštice. Zdá se být menší než Malá, ale s velkou návsí s kostelem. Pokračujeme po cestě do Knína, ale odbočujeme svahem do údolí Kocáby. Po zjištění, že mostek ani brod nevidět, se prodíráme houštinovým svahem po proudu k nejbližšímu mostu. Pak již jdeme kolem toku Kocáby poklidným tempem do Velké a Malé Lečice. Lehkým pochodem (z jiného pohledu velmi těžkým..) se odpojujeme od Kocáby a lehce (těžce..) a z údolí stoupáme přes Bratřínov na hřeben Pleše. Procházíme kolem monumentu sv. Václava. Cestu dokončujeme s nevrlým a tězce unaveným spoluvýletníkem pochodem přes Zahořany (pomník s padlým Kacovským v 1. světové válce) do Mníšku k nádraží. Zde je otevřena hospoda Na Marjáně, a tak spoluvýletník pomalu roztává u dobrého jídla a čaje.