Middle America - México (2025)

PHOTOS | Z deníku | Video v pøípravì

Témìø mìsíèní cesta po poloostrovì Yucatán v Mexiku a poznávání dávné i souèasné kultury Mayù. Pøílet i odlet z mìsta Cancún a pobyt v mìstech Playa del Carmen, Merida, Campeche, Tulum, Izamal, Becán, Cobá a Bacalar. Nejdále jsem se dostal k mìsteèku Palenque v podhùøí Sierra Madre. Prohlídka vìtších koloniálních mìst Mérida a Campeche. Prùzkum zaniklých mayských mìst Chichén Itzá (nedaleko mìsta Pisté a Valladolid), Uxmal (nedaleko mìsta Ticul), Tulum, Becán, Cobá a Palenque. Ruiny v Calakmul u hranic s Guatemalou jsme bohužel vynechali. Cesta lodí na kole i pìšky a šnorchlování v pøírodních rezervacích Celestún, Laguna Bacalar, Arrecifes de Cozumel, Playa Akumal, Arrecife de Puerto Morelos a Sian Ka'an. Koupání na krásných plážích u Tulum, Isla Cozumel, v rezervaci Sian Ka'an a v lagunì Bacalar. Plavání a proplouvání v mnoha cenotes (krasových propadlinách do podzemních øek), zejména v okolí Tulum. Cenotes jsou v mystice Mayù branou do nejnižšího (Xibalbá /šibalba/) ze tøí základních pater svìta. Je nutno si zde dávat pozor a najít cestu zpìt. Pozor je nutno si dávat i na lesní duchy Aluxes, kteøí jsou èasto velmi zlomyslní a trestají neúctu k místní pøírodì.

Neprostupná džungle pokrývá vìtšinu mexické èásti poloostrova Yucatán a v jeho severní krasové èásti nejsou pozemní øeky. Ve vnitrozemí Yucatánu je minimum sjízdných cest a nachází se zde mnoho mayských komunit a vesnièek. Oficiální øeèí je španìlština, ale v oblasti je až nìkolik desítek místních dialektù mayských jazykù. Napø. Ma'alob k'iin (dobrý den) v Yuacatec Maya.
V pøírodních rezervacích a mnoha dalších místech se lze setkat s rozmanitým množstvím živoèišných i rostlinných druhù. Potápìní u korálového útesu (Arrecifal Mesoamericano), který se ve vzdálenosti nìkolika stovek metrù od pobøeží táhne podél celé východní èásti poloostrova až k Hondurasu, nebylo tak bohaté na barvy a druhy ryb jako napø. v Polynésii. Zato je na celém území Yucatánu mnoho rozmanitých druhù hmyzu, plazù, ptákù a savcù. Velmi rùznorodá je flora, od mangrovníkù pøes barevné kvìty nespoètu rostlin ke kokosovým palmám. Jedním z nejmohutnìjších stromù je ceiba (vlnovec pìtimužný), který byl a je u Mayù v úctì jako strom života a dle mytologie svými vìtvemi a koøeny spojuje vesmír a svìt. Nejposvátnìjší ze zvíøat je jaguár (balam), ale i želva. Na nìkterých profláklých místech (Playa del Carmen, Cancún, Chichén Itzá ) je bohužel nemožné se vyhnout zpovykaným zástupùm humanoidního druhu Homo "sapiens" americanos.

Pantheon mayských bohù je pomìrnì rozsáhlý - bùh vìtru a slunce Kukulcán (opeøený had, aztécký Quetzalcoatl), bùh nebes Itzamná, bùh deštì Chaák, bùh smrti Ah Puch a mnoho dalších. Bohùm byly pøinášeny èetné obìti, v pozdìjším období zejména lidské. Smrt obìtí byla ze souèasného pohledu pomìrnì krutá, ale z pohledu mayské mytologie bylo prolévání krve zøejmì nezbytné k fungování svìta. Rituální ceremonií byla i míèová hra pelota (pok-a-tok) a kapitán vítìzného týmu mìl tu èest být setnut. Høištì na tuto hru je v každém mayském mìstì.
Nejvìtší rozkvìt mayské kultury (pozdìji se mísící s toltéckou) byl údajnì v tzv. klasickém období cca od 200 do 1000 n.l., ale její poèátky sahají až do 6000 pø.n.l.. Vìtšina písemných dokladù byla Španìly znièena. Obdivuhodné jsou pøesné mayské astronomické znalosti èi cyklické kalendáøe. Jde zejména o posvátný 260-denní kalendáø Tzolkin a "obèanský" 365-denní Haab jejichž prùnikem je mayský 52-letý "dlouhý cyklus". Významné je hieroglyfické písmo, poèítání s nulou, používání znakù pro dvacítkovou soustavu a používání èíselných øádù. Úchvatné jsou pozùstatky mayských mìst, nyní ruiny staveb palácù a chrámù ve tvaru pyramid. Ruiny staveb jsou vìtšinou již ztraceny v horské džungli u hranic s Belize a Guatemaly èi v nízko vzrostlé "suché džungli" na vápencovém podloží v severní èásti poloostrova Yucatán. Z pohledu Evropana jsou zajímavé stávající mexické funerální zvyky, zejména v dobì Dias de los Muertos (dušièky), zobrazování Catrinas a lebek. Ve velké úctì je mexická malíøka Frida Kahlo.

Cestoval jsem po mexických státech Quintana Roo, Yucatán, Campeche a Chiapas místnímí autobusy ADO (ideální doprava), lodí, kolektívos (levné minibusy) a, zejména v okolí Tulum, na kole. S komáry jsem se setkal minimálnì, asi jsem pil dostatek pomìrnì dobrého místního piva (cervezas Bohemia Clara, Bohemia Obscura, Corona, Victoria, Modelo). A místní jídlo (tortilly tacos, burritos, nachos, sopa de lima, mariscos, chilaquiles, atd.) bych mohl jíst poøád. Mìnou jsou pesos a ceny služeb, jídla a produktù byly srovnatelné s cenami v ÈR. Bylo by pìkné vlastnit malou nemovitost, napø. u Tulum. :-)
První týden mé cesty jsem se pøidal ke skupinì od CK GO2, po zbytek èasu jsem byl "standalone". Asi to nebyla má poslední cesta do této oblasti.