South America - Colombia (1999)
Kolumbii jsem projel napříč nebo spíše podél, od hranic s Ekvádorem přes Bogotu k pobřeží Karibského moře a pak dál do Venezuely. Na rozdíl od zvěstí o Kolumbii jsem se na Latinskou Ameriku cítil poměrně bezpečně. S místní guerillou jsem se přímo nepotkal. Možná díky mému vzezření po předchozím putování Ekvádorem jsem se již ani barvou kůže a stylem oblečení od místních moc nelišil.
Vyjel jsem autobusem z jihu přes města u hranic s Ekvádorem do koloniálního města Popayán. Pak busem přes hory. Blátivými cestami občas přerušenými sesuvy až do oblasti San Augustín v tajemném horském páramu (náhorní plošina v centrální čáasti Kordiller). Prohlédl jsem si zde památky na předešlé neznámé civilizace, strávil v místním pronájmu několik dnů a odjel autobusem do daleké civilizace Bogoty. Prošel jsem si pulsující Bogotu, obdivoval muzeum zlata a vyjel na hory Montserrat nad Bogotou. V okolí Bogoty jsem se busem a pěšky dostal i k tajemné laguně Guatavita. Pak jsem se přesunul z Bogoty (původně jsem chtěl busem, ale nakonec abych šetřil čas, se rozhodl pro letadlo) k pobřeží Karibiku do města Cartagena de India. Prošel uličkami a pevnostmi tohoto starého koloniálního přístavního města. Lodí odtud doplul na nedaleké korálové Islas Rosalias. Poté jsem projel autobusem lagunovité pobřeží Karibského moře, přes karnevalovou Barranquillu až do města Santa Marta. Zde jsem strávil spoustu nádherných dnů v okolí a v přírodním parku Tayrona u pobřeží Karibiku. Kokosové palmy, pobřežní džungle, ptactvo a nekonečné, zcela opuštěné, píščité pláže. Škoda, že se mi již nepovedl track do okolních hor Santa Marta a Ciudad Perdida. Pak busem opět dál a dál kolem pobřeží Karibiku až k hranicím s Venezuelou do města Maicao. Trochu dobrudružství v zemi nikoho a drogových klanů na hranicích, ale štastně se nakonec dostavší do města Maracaibo ve Venezuele.
Kolumbie je divoká kontrastní země. Ve vnitrozemí v horách, jsou tvrdí a na první dojem nepřístupní lidé, vizuelně odlišní od ekvádorských či peruánských indiánů. "Costečané" t.j. lidé z pobřeží karibiku, jsou na první pohled samá samba, rum, kokain a fiesty. Ale první pohled klame.
Tajemný San Augustín. Velmi málo se ví o této dávné civilizaci, která v horské vnitrozemské džungli stvořila stovky soch.
Poblíž města Santa Marta u pobřeží Karibiku je vesnička Taganga. Tady by se mi líbilo pár let přebývat.
Na jihu Kolumbie se tajemné horské páramo, vysokohorská pustina porostlá horskou džunglí či řídkou vegetací a často i lány koky, postupně mění v neprostupnou nížinou džungli. Uprostřed země hlavní město Bogota s nádherným muzeem zlatých předmětů - Museum de Oro. Bogota je obklopená lesnatými horami a poblíž je i záhadné, pověstmi opředené jezero Guatavita. Dle pověstí jde o bohy vytvořené jezero a indiáni jim zde ročně obětovali spoustu zlata. Vor plný zlatých přemětů a šperků převrhli při slunovratu do jezera. Na severu Kolumbie jsou bažiny řeky Magdalena, pohoří Santa Marta, džungle a krásné pobřeží Karibského moře. Úchvatné jsou scenerie v národním park Tayrona poblíž města Santa Marta.
O dopravě tu platí to samé jako u Ekvádoru. Je tu trochu dráže než V Ekvádoru či Peru. Měnou jsou "pesos". Asi 1500 pesos je dolar. Za 2000-3000 se dá sehnat obstojné jídlo. Péct kuřata moc neumějí, zato různá pečiva jako třeba pečené koule (něco jako kobliha) "buňuela" jsou pochoutkou. Díky tomu se tam dá za pár dní pěkně nakynout. A u moře vynikající pečené ryby. Samozřejmě všude café. "Tinto" - malý kalíšek silné černé kávy prodávají kde se dá i nedá - všude chodí někdo s termoskami a kalíšky a nabízí tinto. Kromě toho nabízí spousta nabízečů kokain a "muy lindas chikas" (obzvlášť u moře a občas dost natvrdo). A že mladé kolumbijky jsou "muy lindas"! Místní v krojích už tady moc nevidíte, zato velký klobouk, plátěná bílá košile, kůň, mačeta, třtina (caňa) a vnitrozemský kolumbijčan patří k sobě.
Nádherné je kolumbijské pobřeží Karibského moře. Města, jako tajemná Cartagena de India s pevnostmi prošpikovanými podzemními chodbami či Santa Marta a přilehlé národní parky s kokosovýmí palmami lemující bílé pláže a pohoří s ledovcovými štíty,, se jen tak snadno neopouští.
Poblíž města Santa Marta
Bogotá
Národní park Tayrona
Jako zelená perla v zlatém šperku slunce vypadá jezero
Gautavita El Dorado nedaleko Bogoty. Poklad ukrytý pod jeho hladinou volá
jsem tu, ponoř se pro mne! Hledání pokladu přenechám jiným. Již
jich tu hledalo mnoho a něco málo našli. -- Zlatý král na voru naloženém
zlatem a šperky pomalu pluje ke středu jezera. První paprsky slunce jsou pokynem k tomu, aby celý náklad byl svržen do jezera. Král se ponoří do zelené vody a smývá zlatý prach. Indiáni na břehu nadšeně vítají budoucnost a nového vůdce. -- To byla minulost. Od té doby stovky hledačů kráčejí po stopách této legendy a pátrají v bahně laguny po zlatě. Pravý poklad jezera Guatavita nikdy nenajdou.
Mapa cesty (Pasto, Popayán, San Augustín, Bogotá, Cartagena, Santa Marta, Riohacha, Maicao)