South America - Per� (1998, 2001)

PHOTOS | Z den�ku | VIDEO

Peru je rozlohou t�et� nejv�t�� zem� v Ji�n� Americe. Sna�il jsem se projet co se dalo a ob�as sp�e nedalo. Nemohl jsem minout top sights, jako je Cuzco, Machu Piccu a poho�� Vilcabamba, jezero Titicaca, Amazonii �i okol� Huscar�nu v poho�� Cordilliera Blanca.

Cestovali jsme pov�t�inou m�stn�mi autobusy, minibusy �i p�ky. �k�la m�stn� dopravy je od klimatizovan�ho busu na asfaltov� silnici a� po stroj m�rn� poj�zdn� na pra�n� silni�ce nad propast� v hor�ch nebo v bahn� n�inn� d�ungle. Cestu busem doprov�z� v�dy reprodukovan� hudba na t�ma "coraz�n" (srdce) a m�stn� prodava�i nab�zej�c� v�emo�n�. P�� v�pravy doprov�zej� pov�t�inou se usm�vaj�c� domorodci, lamy �i potuln� psy.

Z�kladnu m�me v Lim� v obl�ben�m hostelu na Avenida Brasil. Nejd��ve m���me na jih, do Cuzca. Kodrc�me se na jih busem noc� a dnem p�es hory, doly a horsk� m�sto Abancay. Cuzco m� nejkr�sn�j�� atmosf�ru v noci, kdy zmo�en� turist� us�naj�, �zk� uli�ky utichnou a objev� se st�ny p�vodn�ch obyvatel. Proch�z�me a proj�d�me m�stn� dopravou okol� Cuzca. Impozantn� inck� ruiny pevnosti Sacsayhuaman, svatyn� Tambo Machay �i Quenco. V nedalek�m svat�m �dol� �eky Urubamba inck� s�dla Pizac nebo pevnost Ollantaytambo. K m�n� zn�m�m z�vrt�m Morray �i soln�m dol�m Salinas to z Cuzca tak� nen� daleko. Pro�li jsme si tak� Inckou stezku p�es ruiny inck�ch m�st a pevnost� - Llactapata, Runkuraqay, Sayacmarca, Phuyupatamarca a Winay Wayna. Mezi duchy jejich d�vn�ch obyvatel jsme nocovali, p�e�li n�kolik horsk�ch pr�smyk� (Warmiwanusca 4210 m) a do�li k br�n� slunce (Intipunku) a p�i jeho v�chodu spat�ili Machu Picchu. Na�erpali energii u posv�tn�ho olt��e Intihuatana a vydr�pali se skaln�mi tunely na vrchol Huayna Picchu. Vykoupali se pak v nedalek�ch term�ln�ch l�zn�ch Aqua Calientes.Pak se m�stn�m vl��kem kolem �eky Urubmaba vr�tili do Cuzca.

Mnohem m�n� turisticky profl�kl� je ale zlat� Choquequirao. Toto inck� m�sto je vysoko na �ekou Apurimac v poho�� Vilcabamba. Z m�ste�ka Cachora (sm�rem na Abancay z Cuzca) je to p�es hluboko za��zl� �dol� �eky Apurimac co dva dny cesty. Z Choquequirao se d� pokra�ovat d�l, do nitra poho�� tajemn� Vilcabamby a doj�t t�eba a� svat�mu kameni Yurac Rumi. Pokud se z labyrintu strm�ch �dol� a vysok�ch hor vr�t�te �ivi, tak se z Cuzca vydejte vl��kem p�es poho�� Vilcanota a pr�smyk La Raya (4335m) k jezeru Titicaca do m�sta Puno (3860 m). Ur�it� se zde pod�vejte na ostrovy Taquille kde pleten� �epic je v�sada mu��. P�kn� jsou i r�kosov� ostrovy Los Uros, ale prav� �ivot je mimo turistic� centra v okol� tohoto jagu���ho jezera. Nedalek� hrobky v Sillustani jsou nejkr�sn�j�� p�i z�padu slunce.

A rychle se oh��t n�e, t�eba do n�dhern�ho m�sta Arequipa. V Arequip� se d� rozj�mat v rozlehl�m v kl�te�e Santa Catalina, v jeho okol� sestoupit do hlubok�ho �dol� �eky Colca a pozorovat placht�c� kondory. Nebo stoupat na sopku El Misti. Cestou z Arequipy zp�t do Limi se zastavujeme na pl�n�ch Nasca. Tajemn� linie v pou�ti, ale hrozn� vyprahl� pustina. Snad mi Dr. Maria Reiche, kter� tu pro�ila 50 let studiem m�stn� kultury, prominula to ozna�en�. Dojeli jsme pou�t� k rozeklan�mu pob�e�� Tich�ho oce�nu u m�sta Paracas. �tvar Katedr�la je asi nyn� ji� zni�en� zem�t�esen�m. Tajemn� trojramenn� Sv�cen sv�t� na oce�n st�le. Dopluli jsme lod� i k lvoun�m, pta��m koloni�m a jin�m zv���tk�m u ostrov� Ballestas. Tak� jsme busem s m�stn� cestovkou dojeli po bahen�ch cest�ch a lod� po �ece Madre de Dios do oblasti Man� amazonsk� d�ungli v�chodn� od Cuzca.

Severn� od Limy jsou B�l� Kordilery, oblast Huascar�nu. N�dhern�, ale drsn� m�sto. Cesta zde vedla mnoha pr�smyky (Punta Yanayacu 4850, Punta Union 4750, Punta Olimpica 4890 m) a �dol�mi (Santa Cruz, Quebrada Ulta, Llanganuca), nocovali jsme mezi b�l�mi velik�ny, �v�kali koku kdy� do�lo j�dlo. B�l� vrcholy (Pisco 5760, Huascaran 6768, Alpamayo 5947) jsme ponechali pouze andsk�m boh�m. Z m�stn�ho "st�ediskov�ho" m�sta Huaraz jsme autobusem p�ejeli h�eben hor na starobyl� Chav�n, duchovn� centrum jedn� p�edinck� kultury s tajemn�mi chodbami, posv�tnou st�lou Lanzon a hlavy boh� Cabeza de Clava. Po dobrodru�n� cest� z Cordillera Blanca p�es Cordillera Negra jsem si nechal vytrhnout bolav� zub v p��stavu Chimbote a v m�sta Trujillo se dostal nejsevern�ji v Peru. Pobl� Trujillo jsou impozantn� pyramidy kultury Moche �i m�sto Chan-chan kultury Chimu ztracen� v pob�e�n�ch p�se�n�ch dun�ch. R�d se pak vrac�m do Limy, pozdravit se s kamar�dkou Rachel a nav�t�vit muzea s pam�tky na pro�l� m�sta. D� se lehce projet m�stem s vyu�it�m v�udyp��tomn�ch minibus�, toodo Aaabancay, Brasssil, zn� od pomocn�k� jejich �idi�� m�stn� n�zvy, kam bus�k m���. No a pak u� jen zam�vat And�m z v��ky a odlet�t zp�t do Prahy.

V Peru �ije asi 23 milionu lid� z toho tak t�etina v Lim�. Je zde velk� negramotnost a obrovsk� soci�ln� rozd�li. Spousta lid� �ije v tak drsn�ch podm�nk�ch, je� si v na�� st�edoevropsk� "civilizaci" nelze p�edstavit a p�esto brbl�me. Obzvl�t� v hor�ch je �ivot tvrd�. V�t�ina m�stn�ch vypad� ale spokojen� a v�t�ina mo�n� i je. V�dy� ��t v tak kr�sn� zemi je p�ece v�sada. Peru si v�ichni rozd�luj� na pob�e�� Pacifiku (costa), hory (sierra) a d�ungli (selva).

Costa je vyprahl� pou��, a� severn� od m�sta Trujilla se za��n� objevovat zelen� Tichomo�sk� pob�e��. Sierra je poho�� And a n�horn� plo�ina (altiplano) okolo asi 4000 m ob�as s vrcholy �estitis�covek (nejvy��� Huascar�n 6700 m v poho�� Cordillera Blanca) s majest�tn�mi ledovci. La selva - to je prost� n�dhern�, ale zr�dn� zelen� neprostupn� masa sahaj�c� od hor a� k v�chodn� hranici Peru. Na ka�d�ho jist� zap�sob� i tajemn� modr� jezero Titicaca, kde hv�zdy jsou v�em nadosah.

Peru m� velmi bohatou historii. Starod�vn� p�edinck� kultury po sob� zanechaly keramiku (Moche, Chav�n), skoro 1500 let star� a st�le ��asn� barevn� text�lie (Paracas, Nasca), usm�vav� mumie (Nasca), dodnes tajemn� linie a obrazce (Nasca) a architekturu od ciheln�ch pyramid (Moche, �im�, Wari) a� po inck� neskute�n� p�esn� sesazen� kamenn� pevnosti �i ztracen� m�sta, nyn� ale ruiny. �pan�l� (jako prvn� Pizarro se svou hrstkou dobrodruh� v 16. stol.) v�e vet�inou rozebrali na katolick� kostely nebo je pak postavili na z�kladech p�edchoz�ch kultur. Ostatn� podobn� to ud�lali t� Inkov�. Je tam v�ude dostatek j�dla od ku�at a� po termity (maj� chu� mrkve) a pe�en� hady v d�ungli. V d�ungli je nejobvyklej�� j�dlo ban�n. A to na sto zp�sob�. Va�en�, pe�en�, jak kdo chce. Nejlevn�j�� je se stravovat na trz�ch (asi 3 soly za dost j�dla) p��padn� j�st ovoce (nutn� om�t balenou vodou nebo oloupat). M� nejobl�ben�j�� j�dlo bylo Lomo Saltado - hranolky, r��e, maso na ��nsk� zp�sob a zelenina. S angli�tinou mimo hlavn� centra si nikdo ani ne�krtne. K m� velk� radosti. V�ude �pan�l�tina nebo v hor�ch ke�u�n�tina.

Zam��leli jsme projet okol� hranic s Bol�vi�, ale to jsme u� nesta�ili. Letadlo v Lim� brzy odl�t�. Tak ur�it� n�kdy p��t�. Hasta pronto Per�!