Giant Mountains
Helmovsky jez
Bohdanka
Telc
Stribro
Lemberk
Berounka
Hvizdinec
Onen Svet
Novorocni pochod
Cesta na prosluněné, nad moře mračen vystupující hřebeny Krkonoš a do mlhavých Lužických hor.
Pravidelně pořádaná akce 3jezy.skauting.cz se nyní jela za naší masters šánovské účasti. Loď jsme si vypůjčili od našich následovníků ze skupiny ŠÁN a sjeli po Vltavě trať Prahou od Císařské louky přes otevřené propustě Šítkovského jezu, Staroměstského jezu a Helmovského jezu až na ostrov Štvanice. Závodní trať dlouhou 6 km jsme pohodovým tempem, a jako správní mazáci bez karambolů, zvládli za 64 min se startovním číslem 196.
O zářijových víkendech průzkum osmi rozhleden ve středních Čechách. Na východě rozhledna Ládví (520 m.n.m) u vrchu Vlková s pěkným výhledem na Benešovsko i střední Posázaví a rozhledna Špulka (533 m.n.m.) na vrchu Březák u Divišova s kruhovým výhledem na Vlašimsko a jih Čech. Z rozhledny Babka (480 m.n.m) u Zruče nad Sázavou je kruhový výhled na jižní Posázaví, stejně tak z unikátní celodřevěné rozhledny Bohdanka (510 m.n.m) u Bohdanče a Zbraslavic poblíž Zruče. Z rozhleden Vysoká (471 m.n.m.) a Kaňk u Kutné Hory je kruhový výhled severně až ke Krkonoším a jihovýchodně k Železným horám. Na severu je z rozhledny Líský (420 m.n.m.) poblíž Panenského Týnce a z rozhledny Stradonka (320 m.n.m) u hradiště Stradonice poblíž Peruce České Středohoří jako na dlani. Ač bylo občas v dáli mlžno, výstupy stály za to.
Další z ročníků Prázdnin v Telči se nesl v duchu koncertů s rouškami (Nezmaři), pivíček na náměstí, krupicové kaše, koupání v lomech, výletu do Třeště, Chýnovské jeskyně a na Choustník. Kolový výjezd přes Roštejn na Javořici, návštěvu Nové Říše, Knínic, Slavonic a Dačic jsem si dal až týden po skončení telčského festivalu.
Pobyt v Konstantinových Lázních přinesl cesty na Hradišťský vrch, zříceniny Gutštejn a Švamberk a prohlídku městeček Bezdružice, Úterý či premonstrátského kláštera v Teplé. Došlo i na města Stříbro, Planá, Tachov a jízdárnu ve Světcích v jeho blízkosti. Nelze tu vynechat prohlídku blízkého benediktského klášterní kostela v Kladrubech.
Z penzionu U větrné víly v Žibřidicích průzkum Jablonného v Podještědí a hradů Lemberk a Grabštejn v podhůří Lužických hor. Hrady patřily spolu s Frýdlantem k rodovému panství Clam-Gallasů. Lemberk a Jablonné jsou spojené se sv. Zdislavou. Blízko je také Kryštofovo Údolí s orlojem a Novinský viadukt a trochu dále Rumburk s Loretou v areálu kapucínského kláštera. Též jsme se stavili ve Středohoří na Víťově rozhledně a v Konojedech u Kravař v "bochníkovém lomu". Odlučnost utuhlého bazaltu společně s erozí tu vytvořily krásné sloupce naskládaných "bochníků", vytvořených z pevnějších jader tefritu.
Vysoký vrch se tyčí nad Malými Kyšicemi a údolím říčky Loděnice (Kačáku) do výšky 486m. Jeho vrchol zdobí buližníková skaliska a menší dřevěná rozhledna. Je z ní pěkný výhled na okolní lesy a vrchy křivoklátské a za pěkného počasí i na vrcholy Českého středohoří, hor Doupovských i Krušných, hřebeny Hřebenů a Brd. V dáli se blýská Praha, Kladno i Louny. Kdysi zde na vrcholu bývalo hradiště kultury halštatské.
Vodácký sjezd Berounky z Chrástu, přes Liblín, Zvíkovec do Roztok u Křivoklátu se vyvedl. Vody sice nebylo mnoho, ale jet se dalo, kempy byly díky končící karanténě volné a počasí téměř ideální. A místa jako je Krašov, Skryje, Týřov, Čertova skála, Kouřimská rybárna nebo Proškův přívoz u Branova jsou krásná za každého počasí i stavu vody.
Šánovský pochod po Hřebenech v předvečer koronavirové karantény. Započali jsme v Dobřichovicích, pokračovali na Hvíždinec a Výskoky. Po výhledech na Karlštejn a opékání buřtíků jsme pochodovali v krásném počasí dále na Babku a trampský hřbitov na Pišťáku. Následovalo malé bloudění směrem na hřebenovku, ale nakonec šťastné shledání se Skalkou a zejména otevřeným stánkem s pivem. Kytínský pivovar měl už karanténu, tož jsme sešli do Mníšku a dali si povel k rozchodu.
Orlická nádrž je lehce odpuštěna a objevila se místa, která jsou již několik desítek let zalitá vodou. Pohled ze Ždákovského mostu proto přilákal spousty čumilů a tedy i nás. Ale na blízké rozhledně Onen svět narváno nebylo. A začalo být větrno.
Novoroční pochod směřoval ze zastávky "dobříšského pendolina" Mokrovrata na Královu stolici, Voznici a Chouzavou. Občerstvení během cesty bylo jako obvykle na Nový rok pomálu, vyjímkou byl pivovar v Kytíně. Zde bylo otevřeno, ale zcela plno. Vyhladovělí a žízniví pochodníci tedy raději zamířili z Kytína přes zimním sluncem ozářená luka a pastviny zpět do domovského Mníšku.