Tenerife
Vladař
Fresky v konventu v Plasech
Memoriál generála Custera
Nové Hrady
Brtnice
Bechyně - zámek
Vltava
Jeskyně Na Pomezí
Maleč - lahev z bývalého pivovaru
Praha z Děvína
Sedlčansko - Chvojínek
Krkonoše
Vyhlídka Máj
Ostrov Tenerife v kanárském souostroví patří k nejhezčím. Lze tu projít několik podnebních pásem během jednoho dne. Na jihu ostrova je subtropické teplo a polopoušť s turistickými centry a plážemi, při stoupání do centra ostrova se projíždí mlžný les rozbrázděný výlevy sopek a v centru ostrova je chladnější vysokohorské podnebí v kráteru kolem nejvyšší hory El Teide (3700 m.n.m). Je to ráj pro geology "sopkaře". Při klesání z centrálních hor na sever ostrova se projíždí borovicovým vysokohorským lesem do zelené subropické krajiny nad mořem. Sever ostrova je vlhčí a chladnější, ale pohlednější než jih. Je zde méně turistických center, ale více historických městeček (Puerto de la Cruz, Orotava, La Laguna,Garachico). Na severu je i pár vinařských center (Icod del Vinos) nebo botanických zahrad (Jardín Botánico v Puerto de la Cruz). Moře je tu často vzduté vlnami pro surfaře a pobřeží je tvořeno vysokými lávovými útesy. Tenerife je od nás vzdálen 3500 km, ale stojí za to, si tam vyjet nebo spíše zaletět.
V teplém podzimním barevném dni projíždíme sever Plzeňského kraje. U městečka Nečtiny poblíž Manětína je novogotický zámek a nad ním zřícenína hradu Preiterstein. Je zde i nově opravená hřbitovní kaple majitelů panství, rodu Mensdorff-Pouilly. Pokračujeme kolem vysílače Krašov (714 mnm + výška 347m) do Toužimi a pak do cíle dnešní cesty - vysídlené vesnice Skoky s poutním kostelem Navštívení Panny Marie. Kraji vládne řeka Střela a vrch Vladař. Následuje zastávka na náměstí ve Žluticích, u barokního kláštera, zámku a hradu v Rabštejně a u románského kostela v Potvorově.
Stavujeme se u kláštera a kostela Mariánská Týnice u Kralovic a pokračujeme na Plasy ke slavnému cisterciáckému klášteru. Zvenčí budova konventu působí ošuntěle, ale vnitřek vše vynahradí. Objeví se působivé Santiniho prostory, ladná schodiště a důmyslný vodní systém pod klášterem. Původně románský kostel sv. Václava u konventu je nyní v opravě. Blízké městečko Manětín je "barokní perlou". Zámek, kostel sv. Jana Křtitele a terasy na náměstí se sochami tvoří působivý barokní celek. Místní novodobá Zámecká hospoda také není špatná.
Nad městem Rokycany se zvedá vrch Kotel a něm se vypíná do výšky 600 m.n.m stejnojmenná rozhledna. Je z ní nádherný rozhled na všechny strany. Přímo pod námi se na severu rozkládají Rokycany. Na východě se line hřeben Brd a pod ním Mirošov a Dobřív, na severu vrch Radeč a okolí Radnic, na západě vystupují budovy Plzně a silueta hradu Radyně a za nimi se až na jih mlžně tyčí vrcholky Českého lesa a Šumavy. Na severozápad od nás se nad údolím Berounky a Střely vlní Tepelská vrchovina a Rakovnická pahorkatina. Rozpoznáme Kralovice, vrch Vladař a v dáli lze tušit hřeben Klínovce. Do okolí Střely se zblízka podíváme za týden, teď vzhůru dolů do výborné cukrárny Café Vídeň na rokycanském Malém náměstí.
Již po sedmnácté se konala bitva generála Custera a jeho sedmé kavalerie proti indiánům u středočeských Všetic. Stovka vojáků na koních předváděla v přehlídce a v jízdách zručnosti um ovládat svého oře. Poté se pod vedením generála Custera řečeného Vašek Vydra vrhla na několik desítek indiánů pokojně obývajících svoji vesnici. Dopadlo to dobře, generál a náčelník sjednali nakonec mír a večer se mohl konat bál. Předloňský zápis z bitvy je někde tady 19.08.2017 a stránky akce na www.custer.cz
V oblasti Novohradských hor je spousta míst k poznání. Oblast patřila od 17. století rodu Buquoy. Centrem jsou Nové Hrady s hradem, klášterem a zámkem (viz VIDEO). Pod městem je krajinný park Terezčino údolí a tvrz Cuknštejn a nedaleko u vsi Žár je rozlehlá opevněná tvrz Žumberk. Na úpatí Kraví hory v Dobré Vodě se nachází poutní mariánský kostel a na vrcholku Kraví hory (975 m.n.m.) je pěkný výhled z původně vojenské hlásky, nyní rozhledny.
Na Vysočině nedaleko Jihlavy v údolí řeky Brtnice se rozkládá stejnojmenné městečko. Vévodí mu renesanční zámek přestavěný z gotického hradu. Kdysi ho obývali pánové z Valdštejna. Ti dříve sídlili též v gotickém hradu Rokštejn, jehož ruiny jsou skryty v údolí Brtice nedaleko jejího soutoku s řekou Jihlavou.
Renesanční zámek a náměstí prázdninového města na Vysočině.
Město na Lužnici s renesančním zámkem, Duhovým mostem a lázněmi.
Nápad zapůjčit si dvě motorové lodě a podniknout s nimi plavbu po Vltavě z Orlíku do Českých Budějovic se zrodil v hlavách zasloužilých Šánovců. A od nápadu je to krůček k realizaci. Cesta to byla nádherná, počasí nám přálo. Vltava je takto splavná z Českých Budějovic až do Mělníku. Plavba byla zpestřena několika plavebními komorami na jezech a přehradách (Kořensko, Hněvkovice, Hluboká a České Vrbné) i splutím malé části Lužnice a Otavy od jejich soutoku s Vltavou.
Na pomezí Polska a Moravy, mezi Rychlebskými horami a Jeseníky, jsou mohutné vrstvy metamorfovaného vápence - mramoru. Původní vápenec, usazený zde z lastur živočichů pradávných moří, byl přeměněn na mramor působením tlaku a tepla během pozdějšího podpovrchového výlevu vyvřelin v sousedství - žulového plutonu na konci prvohor. V mramorovém masivu se pak během stovek miliónů let působením vody vytvořily nádherné podzemní útvary - jeskyně, nyní nazvané Na Pomezí. Výzdoba jeskyní krasovými prvky je unikátní a stojí za prohídku. Odtud je to přes městečka Vápenná, Žulová a Uhelná kousek do města Javorník v podhůří hor Rychlebských. Jeho dominantou je zámek Jánský vrch, který byl několik staletí letním odpočinkovým sídlem vratislavských biskupů. V minulém století se na něj trochu pozapomělo, ale čas ho zatím nepřeměnil v žulové a rulové rozvaliny a tak je možné si ho s průvodcem prohlédnout i zevnitř.
Východočeské městečko Maleč u Chotěboře je významné nejen tím, že v bývalém místním pivovaru byl v polovině 19. stol. můj praprapraděda sládkem, ale zejména zdejším zámečkem. V předminulém století zámek zakoupil František Ladislav Rieger a pobýval v něm často i jeho tchán František Palacký. Ten zde napsal i něco ze svých hutných spisů. Restituent zdevastovaného zámku, potomek Riegra, díky svému podnikatelsko-buditelsko-renesančnímu duchu (zřejmě zděděnému po předcích) zámek opravil a vytvořil zde i zajímavou expozici o životě a činnosti těchto českých historických postav a jejich rodin. Bohužel z původního pivovaru, který se nacházel poblíž zámku, zbyla již jen stará pivní lahev v této expozici. Nicméně její sběratelská cena je nyní dost značná a činí kolem 60000 Kč. Škoda že nám děda mého pradědy nějaké lahve neschoval.
U trati Buštěhradské dráhy, v oblasti mezi Motolem a Stodůlky, je odkrytý zářez v usazeninách moří prvohorního ordoviku z období před 450 mil. let. Jde o prokřemenělé pískovce a břidlice. Stepní hřbet tvrdých usazenin, nyní zalesněný, se táhne až k Plzeňské třídě. Na odkrytém skalním výchozu hřbetu, v zářezu poblíž motolského mlýna a krematoria, byl v 18. stol vztyčen kříž jako dominanta oblasti.
Nad pražskými Hlubočepy a Zlíchovem se rozprostírají vápencové skály přírodní památky Děvín. Z vrcholku odkrytého profilu silurských a devonských vápenců na Dívčích hradech je nádherný výhled na město. Podívaná je umocněna, pokud po Buštěhradské dráze přímo pod skalami si to šine stará parní lokomotiva, která následně pokračuje přes Pražský Semmering na Smíchovské nádraží, a dole na Vltavě se prohánějí dračí lodě. To vše tu bylo dnes k vidění.
Krajina mezi Sedlčany a tokem Sázavy je nádherná, mírná a stojí za poznání. V Kosově Hoře jsme zvenku prohlédli renesanční zámek, původně románský kostel sv. Bartoloměje a barokní hřbitovní kapli archanděla Michaela. Blízký lom na žulu byl oproti vánocům osvícen sluncem a v jeho ledové vodě si byl někdo i nyní zaplavat. V lomu u Bořené Hory nikdo nyní neplaval, ale v létě tu bude jistě plno. V Neveklově je pěkný barokní kostel sv. Havla, ale nemají tam asi cukrárnu! U kostela sv. Václava ve Chvojínku pod Neštětickou horou se konal dronový vzlet za poměrně silného větru. Cestu jsme zakončili na Smetanově vyhlídce pohledem na meandr Štěchovické nádrže u Krňan. Vyhlidka Máj, kde jsme byli na Nový rok, je odtud nedaleko proti proudu Vltavy.
Po delší době se mi poštěstilo být v zimě na hřebenech Krkonoš za krásného počasí. Z Labské vyjet lanovkou na Mísečky k tratím a pak již pěkně na běžkách stoupat z Míseček na Zlaté návrší, pak po loukách kolem Labské boudy až ke Sněžným jámám a na Vysoké kolo. Chvíli jsem váhal, zda zpět jet přes Martinovku a Špindl, ale nakonec jsem jel zpět obdobnou cestou. Jako v ten den poslední host na Vrbatově boudě jsem vycházel již skoro do tmy a sjezd z hřebenů až do Labské mě v hustém mrazu chvílemi proměňoval na zmrzlinu. Ale stálo to za osvěžující pohled, že Krkonošské hřebeny umějí být stále krásné.
Novoroční cesta přes Masečín k osadě Teletín a odtud na skalnatou vyhlídku Máj nad meandrem Vltavy mezi Štěchovicemi a Slapy. Kdysi tu býval výhled na obávané Svatojánské proudy, od roku 1944 je tu Vltava nadržena vysokou štěchovickou hrází. Poblíž Teletína je schovaný v lese zatopený jámový lom, ve kterém se lámala žula na stavbu štěchovické přehrady. Poblíž je i novější etážový lom, kde se lámal kámen na stavbu slapské přehrady. Ve fotogalerii prozrazuji tajemství výroby skořicového novoročního věnečku.