Home - Mníšek pod Brdy
Důl Skalka u Mníšku pod Brdy | Mapa
Historie města Mníšek pod Brdy pamatuje i těžbu železné rudy z ložiska pod nedalekou Skalkou. Tato oblast se v období ordoviku v prvohorách nacházela hluboko pod rovníkem na okraji tehdejšího světadílu Gondwana. Na dně lagun chladného moře či jezer tu v písčitých sedimentech docházelo působením vulkánů k
mineralizaci železa v malých zrnkách (ooidech). Na rozhraní s podložními břidlicovými sedimenty se tak nahromadí čočkovité ložisko sideritové (ocelek - uhličitan železnatý) a hematitové (krevel - oxid železitý) rudy. Ordovický písek dna moří během desítek milionů let ztvrdne v nadložní křemenec, v kterém lze dosud nalézt "doupata" ordovických vodních příšerek (ichnofosilie). Masa hornin je v průběhu milionů let zvrásněna a čočka rudy je ukloněna do hloubky pod vzniklý křemencový hřeben.
O 450 mil. let později nově vyvinutý živočišný druh objeví pod vyvrásněným křemencovým hřebenem uložené železo a po povrchovém sběru a dobývce ho od 18. stol. počne pro své nenasytné potřeby hlubinně kutat. Z větší části chudá ruda s kovnatostí do 30% je s velkými náklady dobývána ze stále větších hloubek a šířek ložiska. Zdejší důl se nakonec v padesátých letech 20. stol. stane jedním z největších v okolí s plánovanou roční těžbou 250 tis. tun rudy. Dosáhne rozfáranosti kolem 1600 m v SV-JZ směru hřebene a hloubky 36 pater, což je kolem 220 m od úpatí hřebene.
Na těžbu z této hloubky již nedojde a těžba je v polovině 60. let pro nerentabilnost naštěstí ukončena. Patnáctiletá velkotěžba samozřejmě způsobí sesuvy nadloží a krom devastace okolí poškodí barokní areál na hřebeni. Navíc je s velkými škodami na okolní přírodě chudá ruda předzpracovávána spékáním a obohacovním v rotačních pecích v areálu "hrudkoven", který je postaven vedle, původně výletního, městečka. V roce 1955 huť s dolem spojí 1300 m dlouhá dopravní štola na úrovni 16. patra. Vytěženo je kolem 2 mil. tun rudy a v podzemí zůstalo údajně 5 mil tun rudy. Z hrudkoven je lanovkou dopravována odpadní struska na haldu poblíž Čisovic. Ruda je využívána v železárnách v Králově Dvoře. Později jsou v dole komorovým způsobem těženy skalecké křemence od úrovně 16. patra výše a v podzemí zůstávají obrovské dutiny, kam by se vešel mníšecký kostel i s věží. Po téměř nulovém odbytu křemencové drtě je důl definitivně uzavřen, zakonzervován a používán jako zásobárna vody. Hutě ve své činnosti pokračují dále s různou metalurgickou výrobou a zanášejí okolí těžkými kovy z jejich provozu až do počátku 21. století.
Podrobně se lze o dobývání železné rudy pod Skalkou, historické dobývce zlata z žilek pod Zlatým vrchem a poměrně velkém průzkumu ložisek uraninitu poblíž Mníšku dočíst v
této publikaci. Část bývalého skaleckého dolu je nyní zpřístupněna zásluhou členů
Montánní společnosti a díky tomuto obdivuhodnému úsilí si můžeme připomenout těžařskou historii Mníšku a prohlédnout místa skrytá hluboko pod
skaleckým kostelíkem.
Ze zapůjčené mapy dolu Skalka a GPS souřadnic jsem vytvořil do
Mapa orientační průmět několika objektů na Skalce a podzemích prostor dolu. Můžeme si tak lépe představit, co vše se skrývá pod námi, když šplháme na Skalku. Důl o sobě dává stále vědět občasnými viditelnými propady do starších chodeb horních pater, ražených v méně soudržné hornině. Větší propady pod svahem Skalky byly v nedávné době sanovány zásypem.
Opevnění u Mníšku pod Brdy | Článek
V okolí Mníšku je část linie obranného opevnění Prahy, vytvořeného v roce 1937 a zničeného v letech 1940-41. Zkoušíme s mníšeckými sousedy nalézt místa s pozůstatky jednotlivých opěrných bodů opevnění (řopíku) úseku B-8 v nejbližším okolí Mníšku pod Brdy. A naše hledání nebylo nijak jednoduché -
GOOGLE MAPS. Více o vojenském opevnění nejen v Brdech je na
těchto stránkách.
Obraz ze Skalky | Video
Město Mníšek je svázáno s místem Skalka. Historie skaleckého areálu je většině mníšeckých obyvatel známá a pokud ne, tak je to k jejich škodě a mohou si ji doplnit např. z této
bakalářké práce a mnoha dalších zdrojů. Známá je i historie téměř zániku areálu po 300 letech. Z rozpadajícího se objektu kláštera byla, díky šikovnosti a úsilí některých lidí, zachráněna v padesátých letech minulého století barokní stropní malba. Tu jako obraz můžeme nyní vidět v mníšeckém kostele. Náročný postup záchrany stropního obrazu Sv. Maří Magdalény od barokního malíře a rebela Petra Brandla zachytil dobový dokument, který je možno zhlédnout zde ve videogalerii.
Skalka u Mníšku pod Brdy FOTO
Na brdském hřebeni rozpadlý poddolovaný barokní kostelík drží pohromadě ocelové obruče. Opodál se pod stvoly bolševníků pomalu rozpadá zdivo budovy starého kláštera. Omšelé kapličky křížové cesty vedou poutníka zbloudivšího v tato místa k ruinám modlitebny na jejím konci. Hluboko pod tímto místem se pomalu uklidňuje zem po těžbě chudé železné rudy a
sesuvy půdy na povrchu pomalu ustávají. Místo čeká na svoji
budoucnost.
Odkazy k Mníšku pod Brdy
Poměrně zajímavá bakalářská práce týkající se vytvoření 3D modelu mníšeckého zámku.
