DUPE

STARŠÍ LETOVÉ DENÍKY 2015-2017

MODELY LETADEL A AKTUÁLNÍ LETOVÝ DENÍK (2018-2020) - FOTOGALERIE RC LINKS

30.06.2020 Zalétání Proximy po opravě a vyvážení.

25.06.2020 Létání s Herostar (40 min letu, pěkná termika před bouřkou) a Proximou. Přetažení Proximy nízko nad zemí, pád do vývrtky a lehké naprasknutí trupu u kabiny. Spravil jsem laminováním

03.06.2020 Použitím starších křídel z Herona a trupu s motorem na pylonu, kýlovky a VOP z EasyStar vznikl "HeroStar". Křídla jsem zkrátil na celkové rozpětí 2050 (Heron byl 2400), plocha křídel je kolem 32 dm2 (EasyStar měl 28 dm2)a váha modelu bez aku je 950g, tedy o 200g více než EasyStar. Paty křídel jsem upravil tak, aby zapadly do trupu, spojení je ale už víceméně nerozebíratelné. Po prvním záletu musím konstatovat, že HeroStar se zadním pohonem létá a plachtí nádherně.

27.05.2020 Zálet Proximy po opravě. Větší sklon motoru se vyplatil, při plných otáčkách se již model tak nevzpíná. Těžiště se mi jeví trochu vpředu (ač je přesně na značce), asi ho posunu. Ale jinak krása, polojasno, mírný vítr a 20 stupňů, mírná termika, let kolem 25 min.

21.05.2020 Spektrum přestalo dodávat seriové RC "race" přiíjmače se seriovým SRXL (SPM4649T - ten mi i s MATEK F 765 odletěl s Heronem v dál). Dají se sehnat jen nové "race" přijímače s vylepšeným SRXL2 - SPM4650. Seriový SRXL2 protokol je sice lepší, obousměrný s podporou telemetrie, ale iNAV 2.4.0 ho zatím nativně nepodporuje. Na https://github.com/MiguelFAlvarez/inav/releases jsme ale našel upravený release iNAV s jeho podporou. Po flashnutí HEX souboru s releasem do desky MATEK F405, kterou mám na modelu Twinstar, a přepnutí datového pinu přijímače SPM4650 z UART RX na TX, SRXL2 na FC funguje výborně. Muchas gracias Miguel!

19.05.2020 Létání s Proximou a Commanderem. Proxima se ale po jednom hodu prudce stočila doprava a přídí se zabořila kolmo do země - odešel náhle převod jednoho serva v křidélku, asi byl "načnutý". Křídla naštěstí bez úhony, odnesl to ale předek trupu několika menšími prasklinami a rozlepením špičky. Už je zalaminováno a vypadá to dobře. Při pádu se také odloupla z trupu motorová přepážka i s motorem. Přepážku jsem zpět do trupu zalaminoval s trochu větším sklonem pro vyosení motoru dolu, než bylo dříve (na plný plyn měl model dost tendenci stoupat). Čekám na vhodnou příležitost na zálet Proximy po opravě.

15.05.2020 Po měsíci létání s Heronem + FC MATEK F765 jsem se rozhodl upravit nastavení ReturnToHome. Pak jsem se vydal na zkušební let, cca do 300 m výšky a 300 m vzdálenosti, dávám RTH a NIC! Zkouším failsafe a také nic. No a pak jsem Heron už neviděl a ten si odletěl v poměrně silném větru neznámo kam, směrem k Novému Knínu. Chyba, že jsem RTH nevyzkoušel v menší vzdálenosti mne stála model, kamerku MOBIUS MAXI, seriový přijímač SPEKTRUM (SRXL), desku MATEK F765 + modul GPS + HC-12, poměrně nový motor i s regulátorem, 6 serv a LiPo. Docela těžká ztráta. Zkoušel jsem ještě chytat telemetrický signál z HC-12 na 433 MHz, ale marně. Škoda, že jsem už neměl zabudovaný GPS IoT s LoRa. Možná Heron někdo najde jak před dvěma lety, ale nevím nevím, ve směru odletu jsou lesy a lesy.

26.04.2020 Výměna vyhořelého motoru u Heron (nový FOXY 2814/850 + 40 ESC) a zalétání s MATEK F765, zcela OK.

18.04.2020 Vysekání letiště na Babinské a lety s Cirrus a Commaderem.

17.04.2020 Zalétal jsem Heron s MATEK F765 WING + iNAV 2.4.0. Povedlo se to skoro na výbornou, po zapnutí základního modu stabilizace byl znát velmi zklidněný let ve větru. Po zapnutí Horizon nebo NAV modů Heron držel "lajnu". Velmi dobré na letová videa nebo FPV. Uhybal jen trochu doprava, to odstraní lepší vyvážení a vyrovnání desky FC na trupu. RTH fungovalo také OK. K FC bylo připojena i telemetrie přes 433MHz s moduly HC-12, zobrazovaná v CGS mwp na NB. Nezkoušel jsem jen "mission" lety.

10.04.2020 Do sbírky FC doplňuji MATEK F765 WING. Flashuji s iNAV 2.4.0. Destička má výkonější ARM procesor (STM32F765VIT6 / 216MHz / 512KB RAM / 2MB Flash), samozřejmě ODS pro FPV, sedm seriových portů a 12 PWM portů i spodporou DSHOT. Jako IMU je použit obvyklý MPU6000 (SPI1) & ICM20602 (SPI3) a pro barometr modul BMP280. Na j seriové porty připojuji jako obvykle Serial Receiver SPEKTRUM (UART6), GPS modul Betian BN280 (UART7). Pro lety FPV bude kamerou je Foxeer Arrow (k desce lze připojit dvě kamery a dálkově je přepínat) a FPV vysílač Immersion RC TRAMP HV. K desce doplňuji modul HC-12 433 MHz pro spojení s mwptools pro upload Way Point Missions (UART2) a telemetrii letu. Variantně připojuji i Bluethooth modul HC-6 (UART1), lze připojit TRAMP menu (UART3) a zejména DSHOT ESC Telemetry (UART4) zejména pro měření otáček. Zamýšlím namontovat tento FC nejdříve na Heron.

06.04.2020 Broušení akrobacie s Commanderem u Kytína. Řádí "koronavirus" a tak pilot nosí roušku. Začíná být krásně teplo a celý týden je modro. Adrenalinový Commander občas střídám poklidným plachtěním s Heronem.

28.03.2020 První letošní vyhození Horona. Let cca 20 min, fouká, ale poměrně teplo 16°C. V podvečer už žádná termika.

26.03.2020 Krom IoT sítě Sigfox ještě zkouším IoT síť LoRaWAN od ČRO /opět 868 MHz/ s modulem Arduino MKRWAN1300. Napájení modulku je i ze dvou tužkových baterií nebo 5V. Modul pracuje na 3.3V a obsahuje 32b Arduino Zero a LoRa modul s anténkou. ČRO dávají zdarma měsíční vstup do LoRaWAN sítě, pak je to cca 20 Kč. K modulu jde přes porty připojit snímač nebo modul GPS a používat ho jako nezávislý vysílač souřadnic polohy modelu, samozřejmě pokud je v dosahu LoRaWAN ČRO (v mníšeckém podbrdí a okolí v pohodě). Zatím jsem pro test výdrže baterek připojil snímač teploty (DHT11), naprogramoval Arduino a "pohodil" modul venku. Zaslaná data přes LoRaWAN (tedy venkovní teplota/vlhkost jednou za 5 min ve formátu HEX 6B) si z ČRO portálu přeposílám přes HTTP POST ve formátu JSON na můj webík. Na webu data ukládám do TXT souboru a přes Google Charts vytvářím GRAF. K teplotě (resp. k datům z připojeného snímače) je ještě spousta metadat z LoRaWAN sítě, např. souřadnice gateway která signál přijala, intenzita signálu RSSI nebo poměr signálu k šumu (SNR). A také brousím akrobacii s Commanderem u Kytína.

25.03.2020 V minulých dnech započala karanténa (koronavir) a zároveň se konečně umoudřilo počasí. Tedy čas na létání u Kytína. Sice občas fouká až dost a je ještě poměrně chladno, ale Commander to zvládá dobře. Včera se sice nepovedlo jedno přistání a odnesla to příď a vrtule, ale už je opraveno a dnes odpoledne už byl Commander ve vzduchu a moc si to akrobaticky užíval

.

04.02.2020 Testuji možnost nezávislého posílání GPS souřadnic, kdyby se se někam modýlek na své autonomní cestě zatoulal mimo dosah řídícího signálu. Nechci ale používat drahé GSM lokátory s ještě dražším měsíčním poplatkem za SMS. Tak zkouším modulek IoT SFM10R1 sítě Sigfox, ke kterému jde přes seriový port připojit jakýkoliv snímač. Tedy i GPS. Data s polohou poslaná přes IoT síť si lze přes HTTP POST přeposílat někam na webový portálek a tam ukládat/zobrazovat. Je to tedy nezávislé na dosahu ke Ground CS. Jistou nevýhodou Sigfox je malá rychost a objem přenášených dat 12 B, což je ale pro data GPS zcela dostačující. Z důvodu 1% duty cykling v bezlicenčním pásmu lze data posílat jen 6 x za hodinu. SigFox má na 868 MHz pokrytí ucházející. A stále fouká, na létání to není.

31.01.2020 Venku fouká vichr, létat se nedá. Chci si ytvořit funkční GCS (Ground Control Station) s dosahem alespoň 1000m pro autonomní Flight Mission s iNAV. Na GCS (notebook s nějakým softem a nějakým "wirelessem") on-line přijímat telemetrická data ze senzorů na FC a zároveň mít možnost do FC on-line uploadovat/měnit GPS souřadnice (Way Points) pro autonomní let (Mission). Jako telemetrický protokol mezi FC a GCS je možno u iNAV použít MultiWii Serial Protocol (MSP), LTM (Lightweight Telemetry) nebo MAVLink - všechny fungují přes seriový propoj . Pro GCS použiji free software mwptools na LINUXu. Na mobilu s Android funguje Mission Planner for INAV a ve Win lze použít i standardní NAV Configurator. Pro vzdálený paketový seriový přenos nejdříve zkusím Arduino Bluetooth modul HC-06 a bude-li to funkční, tak na větší vzdálenosti použiji dva modulky HC-12 pro seriový přenos v bezlicenčním pásmu 433MHz. Pak zkusím i protokol LoRa (LongRange), např. s modulky E45-TTL-100 v pásmu 868 MHz. LoRa používá efektivnější modulaci CSS (Chirp Spread Spectrum) než HC-12 (modulace PSK) a zvládne větší dosah. Modulky jsou z Arduino shopů k mání za cca 100-200Kč za kus. Záměr je jasný - bude bastlení.

Modul Bluetooth HC-06 a dva moduly HC-12 pro 433 Mhz dorazily z arduino shopu. Záměr je jasný, praktické provedení drhne. Nejdříve je modul bluetooth HC-06 nutné nastavit na rychlost seriového portu 115200 bps (defaultně je na 9600). K tomu použiji převodník USB/UART CP2102. Stačí ho propojit s HC-06 (Vcc->5V, GND->GND,Rx->Tx,Tx->Rx), strčit do notebooku USB, nainstalovat driver pro virtuální COM (VCP driver) a poslat z nějakého seriového terminálu přes COM port (9600/8N1) do modulu konfigurační AT příkazy pro změnu rychlosti. A je tu první zádrhel HC-06 má nový firmware (3.0) a všude dokumentované AT komandy vrací chyby. Nové AT příkazy maji syntaxy pro změnu rychlosti "AT+UART=115200,0,0", pro změnu jména "AT+NAME:xxx" a změna pinu "AT+PSWD:"PIN"". Po nastavení rychlosti připojuji HC-06 k seriovému portu na FC (5V, GND, Tx -> Rx, Rx->Tx). V iNAV nastavuji na seriovém portu protokol MSP a rychost 115200 bps.

Teď přijde instalace MWP pro CGS. Na WIN instaluji VMWARE Workstation 15 a do ní virtuální Ubuntu 18.04 S VMWARE je další zádrhel - Win10 mají v jádře ochranu "Device/Credential Guard" a to si s VMWARE Workstation nerozumí. Zabrala kombinace úpravy registrů, příkazů v powershellu a úpravy bootu pomocí bcdedit. Instalace Ubuntu do virtuálu, doplnění potřebných balíčků, zkopírování mwptools z Githubu , "make && sudo make install" a mwp je na světě. Po připojení Ubuntu na Bluetooth a spárování s modulem HC-06 se to rozběhlo. V grafice mwp jsou pěkně zobrazená telemetrická data ze snímačů připojených k FC na modelu, je tu umělý horizont, GPS a má to i hlasový výstup. Je možné do FC poslat až 60 WP bodů pro Flight Mission. Bluetooth má dosah jen do 10m, vyzkouším seriové propojení FC se Ground CS přes 433Mhz pomocí modulků HC-12. Tam je při dobré konstelaci a nízké bitové rychlosti dosah až 1000m.

Došlo na HC-12 na 433 MHz. Výkon lze u těchto modulků nastavit pomocí AT cmd až na 100 mW, povolených v pásmu 433 MHz je tuším jen 10 mW a duty cycle 1%. Rychlost dat použiji deafultní 9600bps, zmenší to šířku pásma. V iNAV jsem tedy na UART5 nastavil 9600 bps a protokol MSP. V iNAV lze nastavit, že po odjištění motorů (ARM) se místo MSP aktivuje "odlehčený" protokol LTM, též na 9600bps. Pak stačí zpojit jeden modul HC-12 k seriovému portu na desku FC a druhý HC-12 propojit s Bluetooth modulem HC-6 (ten jsem pomocí AT přenastavil zpět na 9600 bps). USB modul poslouží k napájení obou komunikačních modulků 5V z NB. Po spárování Bluetooth se mwpools chytlo protokolem MSP a zobrazovalo telemtrické údaje. MSP protokol je "tahací", CGS si vždy řekne aby controller poslal telemetrická data. Po zapnutí ARM se MSP přepne na protokol LTM . GSC s mwp se něj umí taky automaticky přepnout. Protokol LTM je na 9600 bps svižnější, pakety s daty telemetrie se z kontroleru tlačí.

Vítr fučí, počasí stále nedovoluje létat. Snad budu moci brzy Twinstar s FC Matek405 vypustit na jeho první autonomí let v modu WayPoints a vyzkoušet dosahy on-line telemetrie na 433/868 Mhz. Dosah by měl být vyšší než u pásma 5GHz pro FPV, kde jsou telemetrická data jen v on-line palubním videu. Na závěr dne mávám čínským výrobcům modulků, nemávám ČTÚ, doplňku X o bezpilotních systémech (UAV) a smekán před vývojáři iNAV, mwptools, MultiWii, LTM a dalších GNU projektů na GitHub.

21.01.2020 Ladím FC Matek F405SE s novým iNAV (2.30) s novým Twinstar s plováky na trávě. Sníh není, ale zima zima -1°C, na létání to fakt není, leda FPV z vyhřátého stanu.

03.01.2020 Zalétal jsme nově složený dvoumotorový Twinstar. Dle očekávání létá spolehlivě. Ještě pod trup doplním lyžiny resp. plováky. Osvědčilo se mně zapustit oba ESC (FOXY 35A) do křídel za gondoly motorů (motory - FOXY 2216/1050). Jeví se mi to lepší, než je mít až v trupu a k motorům na křídlech tahnout po třech fázích. K regulátorům je pak v křídle přívod od AKU (ztráty v tlustém kabelu nejsou velké, I max je kolem 25 A na motor) a řídící signál. V mohutném krytu kabiny jsem vyřízl místo pro signální kabely, přijímač nebo FC a je tak vše přístupné zvenku. V trupu pod kabinou je schovaný jen AKU (GENS 3S 3300mAh). S plováky a s AKU má model 1650g. S FC, kamerou a FPV vysílačem o nějakých 150g více.

15.12.2019 Mnohokráte vylepšovaný a opravovaný Twinstar to má za sebou. "Trochu" jsme podcenil větrné počasí a hoodně silný poryv si model odnesl mimo dohled a bouchnul s ním o zem. Kdeco se na něm utrhlo a už ho opravovat nebudu. Vzhledem k tomu že jde o poměrně povedený dvoumotorák na lyžích, rozhodl jsem se objednat jeho novou stavebnici, na zimu nový Twinstar složit a pokusit se být k němu hodnější.

03.12.2019 Testoval jsem iNAV nové verze (2.3.0) na Omnibus F4Pro s upraveným Twinstare u Kytína. Bude to chtít trochu doladit výchylky, ale jinak FC dělá co má a let s ním začíná být nuda. Zkusím ještě nastudovat konfiguraci pro let dle zadaných GPS bodů. A už je zase zima, 5 stupňů.

30.11.2019 Zalétávání Twinstar s naroubovanými gondolami na křídlech z Trainstar. Nové křídlo z Trainstar je o něco málo štíhlejší ( ~ NACA4412) a od poloviny rozpětí křídla má prohnutější spodní stranu profilu (~ NACA6412), asi tedy airodynamický pozitiv s větším vztlakem ke konci křídel. Původní profil křídel Twinstar byl po celém rozpětí stejný a s rovnou spodní stranou ( ~ NACA4415 nebo CLARK Y). No každopádně po úpravách těžiště model pocitově létá rychleji a stabilněji než s původními křídly. CG jsem doladil pokusně. Rozjezdy a přistání na podzimní trávě či sněhu zajistí plovákový podvozek. Ideální dvoumotorový rekreant na pokusy s FC či FPV.

09.11.2019 Motory se v na zemi převráceném Twinstar chvíli snažily protočit vrtule a uvařily se. Nejen motory, ale i ESC. Celá elektroinstalace v křídle (viz foto) se spekla. Křídla jsou nepoužitelná, vyřízl jsem z nich motorové gondoly a narouboval je na křídla od již vyřazeného Trainstar. Plocha křídel je stejná, má obdélníkový půdorys, profil se trochu liší. Paty křídel jsem upravil pro namontování na Twinstare, zrušil jsem klapky. Úhel seřízení jsme nastavil kolem 2 stupňů. Motory v gondolách budou FOXY 2216/1050. Regulátory jsou na 35A, umístím je do výřezu křídlech. Snad to poletí.

22.10.2019 Chci vyzkoušet motorový digitální regulační protokol DSHOT. Pro řízení motorku na FIXED WING stačí asi klasická analogová PWM moduace, ale pro řízení motoru pomocí FC je už PWM "zastaralé", zejména pro koptery. Nové ESC protokoly - OneShoty a DShoty jsou zesynchronizovány s regulační smyčkou PID a motory lépe reagují na změny. Navíc digitální ESC s podporou DSHOT umí posílat telemetrii. U kopter jsou digi ESC skoro nezbytnost, ale i FIXED WING modeláři mohou přeci ve větší míře využívat výdobytků kopterářů, jako jsou nové FC, ESC , či LED pásky, bzučáky. Kupuji si ESC DYS Aria 35A. Ten obsahuje 32b CPU ARM Cortex firmware BLHeli_32 s verzí 32.64 DSHOT je digitální protokol mezi FC a ESC. Délka jednotlivých pulsů v cyklu definuje bit, tedy 0 nebo 1. V jednom cyklu má 11 bitů (2000 úrovní) na řízení throttle, jeden bit jako požadavek na seriové slovo telemetie přes separátní seriový kabel zpět do FC a 4 bitové CRC. U DSHOT150 je délka cyklu cca 0,1 ms, je tedy 200x rychlejší reakce pro řízení throttle než 20ms u běžného PWM.

Nová verze 2.3 iNAV by měla podporovat už alespoň klasickou seriovou ESC Telemetrii s ESC digitálním protokolem DSHOT. Zkouším DSHOT zatím s Betaflight. Nastavuji ho na ESC DSHOT a propojuji UART4 na F4V6 Omnibus s datovým výstupem "TE" na desce regulátoru DYS ARIA. Daří se pak zobrazit v OSD Betaflightu otáčky motoru (RPM), teplotu desky ESC a napětí. Hodnoty proudu ale ne! Laboruji ještě s výstupem na destičce DYS s označením "CU" (analogový CURRENT??) a jeho připojením na vstup pro proudový snímač na desce F4V6. Popis padů pro ESC telemetrii v manuálu DYS ARIA chybí! Ale nasnímat proud se mi nedaří. Nyní ESC telemetrii zkouším i s iNAV, ale tam se mi vůbec nedaří udržet v nastavení ESC protokol DSHOT, který je pro ESC telemetrii nutný. Po nastavení DSHOT a restartu FC je v iNAV opět analogový ESC protokol (PWM nebo OneShot). Asi podpora DSHOT u mé desky s iNAV zatím nefunguje. Poslal jsem issue na iNAV do GitHub, zatím bez odpovědi.

Nová verze 4.1 BETAFLIGHT podporuje už dokonce Bidirect Telemetry s DSHOT, zkouším i to. Pro funkční Bidirect je nutné flashnout ESC DYS s BLHeli_32 na poslední ver.32.7 a desku FC F4V6 na nový BetaFlight 4.1. Datové pakety s telemetriií jsou tady obsaženy přímo v odpovědích v rámci DSHOT protokolu a není nutný zvláštní seriový propoj z ESC na desku FC. BF umí data z DSHOT načíst a online nasnímané hodnoty frekvence, napětí a proudu zobrazit, např. v OSD. Navíc nasnímaná frekvence se tu používá jako vstupní hodnota pro dynamické nastavení softwarových frekvenčních filtrů (RPM filtrů).Tyto dynamické filtry sw analyzují gyrosignál a ořezávají vyšší (LPF-LowPassFilter, např. od 90Hz) nebo vyřezávají některé (NotchFilter) frekvence signálu (200-300Hz) a umožňuji zvýšení odstupu užitečného signálu gyra od šumu z vibrací motorů/konstrukce trupu a tím zpřesnění PID regulace. Filtr RPM umožní dynamicky stanovit filtrovanou frekvenci dle aktuálních otáček motoru a tím pravděpodobných vibrací přenášených na gyro. Vychytávka to je pěkná!

17.10.2019 Provětrávám EasyStar s FC Matek F405 + INAV 2.2.1. Doladil jsem hodnoty rychlostí otáčení v osách (deg/sec) a hodnoty PID. Model házím v modu MANUAL a pak zapínám mod AIR/RATE pro stabilizaci. Po zapnutí navigačních modů HORIZON nebo NAV CRUISE + NAV ALTHOLD se model stává skutečným autonomním dronem. Model se snaží stabilně držet kurs i výšku. Mod NAV RTH (return-to-home) funguje spolehlivě I po ztrátě signálu (FAILSAFE) dojde na RTH. RTH se ukončí kroužením nad GPS bodem vzletu resp. zapnutí ARM. Doplňuji mod NAV POSHOLD - po jeho zapnutí začne model kroužit na místě. Lze nastavit poloměr a směr - mám 100m a po směru hodin. Funguje to výborně, ideální na letecké video či foto. Na záznam videa a foto si k "starší" Hawkeye Firefly Q6 pořizuji dvě další kamerky - Mobius MAXI (dlouhá výdrž akumulátoru) a Mobius MINI (lehká a malá - má 25g). Obě lze též napojit k FPV a napájet z palubního AKU.

12.10.2019 Doplňuji k mému zapojení letových kontrolerů (FC) pásek s 10 x LED. Tím dostávám užitečnou signalizaci stavu AKU, GPS, ARM, letových modů, orientace v prostoru i systémových warnings pomocí barvy jednotlivých LED.

07.10.2019 Divocí vepříci vytvořili z letištní plochy na louce u Kytína hluboce zorané pole. Vysekal jsem poblíž motorovou kosou novou přistávací plochu, není sice zatím "uježděná" a je menší, ale snad si ji prasata hned nevšimnou. Přistávání a vzlet s Cirrusem je tu OK, přistávání s Commanderem se mi na nové menší ploše zatím moc nevede.

28.09.2019 S Commanderem u Kytína. Trochu se mi na ploše motají lidičky pouštějící draky. Už je cítit podzim, hodně foukalo a dříve už se večer stmívá.

15.09.2019 Cirrus opraven, má nový trup a léta jak víno. Dal jsem mu dvoulistou vrtuli APC 12x8E místo dodávané měkké třílisté vrtule 11x7 a je to lepší. Používám 3S 3300 nebo 2600 AKU, doba letu je na 3300 kolem10 min, na starší 2600 po cca 6 minutách. Konečně také po roce potkávám trénujícího Michala. Nijak teplo, ale často polojasno. Brousím s Cirrusem přemety a výkruty (viz video). Občas se na "letišti" objeví i další modelář z Rymáně.

08.09.2019 Během jinak pohodového a cvičně akrobatického letu s Cirrusem odešlo servo na jedné klapce, ta spadla a než jsem něco stačil udělat, model se v plné rychlosti zabořil do pole. Z přídě trupu zbyla harmonika a hromada bublinek, zadek a jedno křídlo víceméně netknuté. U druhého křídla vytržený úchyt z trupu a vylomená výztuha. Trup koupím nový, dvě serva vyměním a křídlo půjde opravit.

22.8.2019 Během srpna cvičím zejména přistávání s Commanderem. Viz videa ve fotogalerii.

24.7.2019 Nácvik akrobacie a Commaderem a cvičení přistávání s podvozkem s ostruhou. To mi dělá stále problémy, zejména na vzrůstající trávě. Stačí chybka a model je v přemetech. Teplota hodně nad 30°C a bezvětří.

20.7.2019 Test letu opravené Cessny s FC Omnibus F4V6. Naprosto OK, všechny režimy spolehlivě fungují.

18.7.2019 Ani po rekonvalescenci staré Cessny se její letový projev nezlepšil. Přistoupil jsem tedy k razantní opravě usazení křídel. Zmenšil jsem úhel nastavení křídla a tím je úhel seřízení (k VOP) cca 1 stupeň. Posazení předního kola jsem dal tak, aby byl trup při rozjezdu ve vodorovné poloze. Zároveň upravil kabinu a nově olaminátovaný kryt motoru tak, aby byl co nejmenší odpor. Motor jsem vyměnil za FOXY 2820/1000 kv. Dost hodin jsem nad tím strávil, nerad bych Cessnu nyní rozbil, navíc mám k ní jistý nostalgický vztah. Tak uvidíme při záletu.

Zálet dopadl výborně - model Cessny je nyní naprosto stabilní a létá nádherně.

16.7.2019 INAV vyšel v updatované verzi 2.2 a Betaflight ve verzi 4.0.4. Updatuji na iNAV 2.2.1 všechny svoje FC Airbot Omnibus F4V6, F4Pro a MatekF405. Na Omnibus F4V6 už sedí PWM výstupy a mohu i na této desce ovládat 4 serva pro všechny řídící plochy a 2 motory. Dumpy nastavení INAV i Betaflight jsou tady . Co se týká uspořádání, vše (desku s FC, modul GPS, RC seriový příjímač Spektrum) dávám na kryt kabiny. Deska s FC musí být správně orientovaná a pevně usazená. FPV vysílač (Tramp) a hříbkovou anténu mám na trupu, kamerka je vpředu na přídi. Vše je upevněno sucháči. Přívody serv, ESC a napájení je protažené z trupu do k FC. Důležité je zkalibrovat akcelerometr a srovnat výchylky do správném směru dle vyrovnávaného pohybu z gyro snímače. Pohyb zadku nahoru - výškovka vyrovnává pohybem nahoru a opačně, náklon vpravo - pravé křidélko vyrovnává pohybem dolu a levé nahoru, náklon vpravo - opačně, otočení přídě vpravo - směrovka vyrovnává otočením vlevo a opačně. Pro sptření výchylek je vhodné dočasně zvětšit P a I zisky, aby pohyby ploch byly větší a trvaly déle - nezapomenout vrátit původní PID! Směry výchylek se srovnávají kombinací případného reverzu na RC vysílači a reverzu v nastavení serv v iNAV. Na pravý náklon, pravé točení a klopení nahoru (přitažení) na vysílači, se musí RC signál v FC vždy zvyšovat. PID nastavuji cca P-10, I-12, D-0 (nahrazen FF). Rotace roll 150 , pitch 100, yaw 90 deg/sec.

13.7.2019 Generální oprava stařičké Cessny 182, "učesal" jsem křídla potahem, předělal, zpevnil a urovnal přední část kabiny z kusů Elaporu a vylaminoval kryt motoru. Barevně jsem trochu přizpůsobil model reálnému vzhledu. Cessna má po těch všech tříletých úpravách už téměř o kilo více (1700g bez AKU). Jsem zvědav na let. Vrtule 12x6, motor EMAX BL2815/09 a AKU 4S 2200 je na tu váhu už hraniční, uvažuji o změně na GT 3520/04 1150KV. ECS je na 60A.

9.7.2019 Na dvoumotorový Twinstar jsem doplnil FC Omnibus F4Pro s firmware iNAV. Nastavil jsem zesílení pro PID (P=20, I=15) a funguje to výborně. Let je stabilizován modem RATE/AIR, funguje autopilot v modu HORIZON i NAV CRUISE/ALTHOLD. Navíc se nemusí řešit mix druhého motoru. Na desce Airbot Omnibus F4V6 mám na testy Betaflight. Ten umí hodnoty telemetrii ze snímačů připojených k FC nejen zaznamenávat do blackboxu jako iNAV, ale umí je přes UART Tx zpětně posílat do vysílače - podporuje obousměrný SRXL který podporuje i můj seriový RC přijímač Spektrum 4649T. Je možné zobrazit telemetrii on-line na monitoru vysílače Spektrum. Zároveň je (obdobně jako u INAV) telemetrie mixována do videa jako OSD a přes 5.8 GHz vysílač FPV se pak zobrazuje na monitoru přijímače FPV.

4.7.2019 Létání s Twinstar po jeho menší konzolidaci a opravě (křídýlka, podvozek, kabinka). Po všech možných úpravách se těžiště u Twinstaru posunulo cca o 15 mm dopředu. Těžistě udávané v návodu je nyní příliš vzadu a let s tím není možný. Večerní létání Heronem u Kytína. Heron létá skvěle, na obloze by vydržel plachtit věčnost.

7.6.2019 V týdnu jsem jsem zkoušel EasyStar s Betaflight na F4V6 ve funkci autopilota, bohužel dost neúspěšně a chudák Easy Star si dvakrát natloukl nos a navíc zlomil i ocas. Při pádu se mi ztratila kamerka RunCam, nahradil jsem ji kamerkou Foxeer Arrow Mini z Rotoramy. Je k ní i ovladač OSD menu a i obraz se mi zdá lepší. Kamera FOXEER je trochu větší a těžší než RunCAM. Betaflight (ver 4.0) zatím zatracuji pro autopilota, ale jako OSD pro FPV je lepší než jakékoliv satnadalone OSD. Pro řízení letu WING modelů zůstanu zatím u iNAV (nyní verze 2.1), nejlépe na řadiči Matek F405. Tam vše funguje spolehlivě. Co se týká uspořádání, na EasyStaru jsem desku s řadičem a GPS modulem přemístil z křídel do upraveného krytu kabiny. Podklad pro FC musí být při letu pevný a nesmí se viklat! FPV vysílač (VTX Tramp) a hříbkovou anténu jsem přesunul z křídla na trup. Kamerka je vpředu na přídi. Vše je upevněno jen sucháči, deska FC pevně oboustranou lepící páskou.

1.6.2019 Složil jsem Herona, který více jak rok odpočíval rozložen v krabici. Mám to již natrénováno (je to již můj třetí Heron) a Multiplex skládačku umí udělat. Půlky jsem nelepil Purexem, ale jen hustým vteřiňákem. Po pečlivém sožení a nastavení model létá krásně. Přijímač jsem zabudoval do kabiny. Zalétávání při 25 °C na čerstvě posekaném letišti, možná zapracoval Michal, možná někdo jiný - každopádně velké díky, bohužel na to nemám ani traktůrek ani sekačku.

25.5.2019 Zalétávání EasyStaru s Matek F405 s iNAV. Po vyvážení, seřízení výchylek, přesné kalibraci a ustavení desky na trupu ve správném směru je to bez chyby. Ještě jsem upravil parametry PID (P=20, I=15, D=0) a EasyStar se po vyrovananých letech v nastavené výšce i kurzu až do vzdálenosti více jak 600m vždy poslušně sám vrací pomocí NAV RTH nad místo vzletu a pak krouží v modu NAV POSHOLD nad spokojeným "autopilotem".

21.5.2019 Odpolední létání s Cirrusem, učím se strefit a přistávat na polní cestě. Musím se s někým domluvit na posekání letiště!

20.5.2019 Zklamal mne ArduPilot, poměrně nepřehledné ovládání a Spektrum seriový přijímač mi ani na jedné ze mých tří desek flašnuté ArduPilotem nezafungoval. Na další pokusy s letovými kontrolery a FPV si pořídím zadovrtulový EasyStar.

19.5.2019 Nakonec jsem si pořídil i desku FC Matek F405, nahrál na ni poslední INAV a po nastavení vyzkoušel na dvoumotorovém Twinstar (účinné vyrovnávání letu ve větru) a neúspěšně na Cirrus. Jakmile jsem tam zapl automatiku, model se rozkolébal a hapal do pole. Buď špatně vyladěný PID nebo nestíhají serva - viz výpis z BlackBoxu (rozdíl mezi křivkami na MANUAL a při MANUAL OFF). Nicméně po menší opravě modelu bylo večerní polétání bez FC s Cirrus pohodové - video ve FOTOGALERII.

8.5.2019 S Cessnou se mi už na zarostlém letišti a ani na hrbolaté cestě (bez směrovky a tím i bez řizeného predniho kola) nepovedlo vzlétnout. Po několika pokusech jsem to vzdal a FC (OmnibusF4 s iNAV) jsem přemontoval na Cirrus. S tim se mi vzlétnout nakonce podařilo i z vysoké trávy (bez směrovky a bez klapek..), ale let s FC byla hrůza veliká a přistání bylo poměrně tvrdé. Cirrus již potřeboval údržbu uchycení motoru, tedy se mu jí následně dostalo. Opravil jsem prasklé uchycení motoru a zpevnil jeho okolí v přídi. Motor teď drží výborně a je to znát i na letu (bez FC), Cirrus je poslušný jak beránek. FC jsem použil jen pro zobrazování obrazu a údajů FPV, řízení modelu bylo přes normální přijímač.

2.5.2019 Pohřbil jsem Dynamics a osvědčený FC F4V6 s iNAV jsem připevnil zkušebně k Cessně.

1.5.2019 Ne všechny lety řízené FC Omnibus F4 Pro s iNAV dopadnou dobře. Zejména když se odbyde kalibrace nebo se deska FC na palubě vrtí a není dobře upevněna. Pak se hodí prostorná čepice, viz foto z dnešního dne. Dynamics to má spočítané.

28.4.2019 Pořídil jsem siještě další letový kontroler AIRBOT Omnibus F4ProV3.Tato deska je sice o něco málo starší než F4V6, ale má přímou podporu v současné verzi iNAV (2.1). Mohu na ní zapojit 4 serva a ovládat všechny ovládácí plochy a dva motory. FC obsahuje integrovaný proudový snímač dimenzovaný na vysoký odběr. Odběr ESC a BEC jde přes tento snímač a měří se celkový proud z AKU - zobrazuji jej v OSD.

21.4.2019 Velikonoční "ruční" pohodové létání s Commanderem. Už by to chtělo posekat letiště :-). U FPV Dynamicsu se uvařil motůrek, měl jsem ale jeden z dávného SkySurferu na výměnu (2627/1950kv). Motor při NAV letech asi dostává trochu zabrat.

20.4.2019 Zkoušení FPV (Dynamics + Omnibus). Oblíbený je letový mod NAV RTH ukončený NAV POSHOLD. Funguje to dobře, včetně autolevelingu a stabilizace. Parametry modů lze upravit pomocí proměnných přes cmd konzoli nebo přes GUI iNAV. Nějaké zkušenosti s Omnibus F4V6 jsem dal do diskuze na RCMANIA. Tam se to ale jen zvrtlo na připomínky chytrých k dodržovaní předpisů při FPV letech, víceméně nic k tématu FC. Tedy diskuze na prd.

16.4.2019 Dnes je pěkně s mírným nárazovým větrem a to je ideální čas na test dalších letových modů s Dynamicsem s FC Omnibus. Na záznamu FPV + OSD dnešního letu je názorně vidět chování modelu s FC v různých letových modech. Při manuálním módu (MANUAL), s minimem ručních zásahů do řízení, je let díky větru dost rozháraný. Jakmile zapnu AIR + HORIZON začne fungovat stabilizace, let se uklidní, a model se snaží držet směr. Po zapnutí modů NAV CRUISE + NAV ALTHOLD je jednak model stabilizován a navíc se snaží držet kurs i výšku. Pak zapínám mod ReturnToHome (NAV RTH)- model se sám poslušně otáčí do směru k startovní pozici (nebo do jiné zaznamenané pozice volbou ResetHomePosition) a v modu NAV POSHOLD krouží na místě. Jakmile bych vypnul RC vysílač, model by přešel do failsafe a na RTH, případně i přistání. Ten poslední bod si nechám na příště. Mohu po letech stahnou letové údaje z interní 16MB flash na FC ("blackbox") do souboru a zobrazit si je free toolem - iNAV Blackbox Explorer. Lze jím zkoumat údaje telemetrie a stavy gyra.

13.4.2019 Desku kontroleru OMNIBUS F4V6 jsem přeflashoval na iNAV. INAV spolupracuje lépe s GPS, ale bohužel neumí logicky přemapovat typy výstupů procesoru (typ PWM, typ serial atd), pokud se na desce liší od přeloženého firmware pro jiný typ desky. A deska OMNIBUS F4V6 není zatím přímo podporována a souhlasí mi výstupy jen u dvou serv a jednoho motoru. To na let ale postačí. Mám funkční výstupy na motor-throttle, křidélka-roll a výškovku-pitch. Směrovku-yaw oželím. Použiji zatím tři letové mody dle úrovně RC kanálů AUX a k nim přiřazeným poloh přepínačů - MANUAL- ovládání serv/motoru přímo z rc kanálů , ACRO/RATE/AIR - stabilizované výstupy na serva a HORIZON - auto-leveling. Teď už stačí jen letové módy vyzkoušet ve vzduchu a doladit regulační parametry PID stabilizace.

Desku Omnibus F4V6 + iNAV i ve funkci letového kontroleru (FC) jsem zkusil ve vzduchu na Dynamicsu 1500. Nad očekávání úspěšně, a to i bez zapojené směrovky. Po zapnutí ARM modu ("odjištění" motoru) a resetu Home Position pro GPS jsem v MANUAL módu model odhodil a pak přešel na mod ACRO/AIR (defaultní stabiliazce). Stabilizace byla účinná, větrné poryvy model nerozhodily. Pak jsem zapnul mod HORIZON pro "autolevel" a model se snažil držet směr. Jen jsem musel trimovat výškovku, byla tendence klesat - chce to lépe zkalibrovat a usadit FC. Bonusem OSD s FC je umělý horizont a statistika letu na závěr. Doplnil jsem na přepínače ještě letové mody NAV CRUISE a NAV ALTHOLD (3D stabilizace) a NAV RTH (Return to Home). RTH (bez AutoLanding) jsem přiřadil také jako failsafe při ztrátě RC signálu. Pokud to model přežije, dojde někdy i na test modu NAV WP (autonomní Flight Mission).

7.4.2019 Složil jsem nový přírustek - model Commander mPd od Eflite (Horizon Hobby). Promyšlená stavebnice, vše pasuje, žádné lepení a po 30 min je sestaveno. Model má expresní a propracovyný tvar a vypadá moc hezky. Po prvním záletu jsem jen omezil výchylky křidélek a výškovky. Model je krásně točivý a akrobacie je s ním "hračka". Díky poměrně velké ploše křídel odpustí i pilotní chyby a přistání s klapkami je na velice příjemné nízké rychlosti.

30.3.2019 Na RC model Dynamics 1500 jsem poprvé připevnil desku OMNIBUS, zatím jen ve funkci OSD (s iNAV v2.0), FPV kamerku RUNCAM a AV vysílačem VTX Tramp Immersion. Zkouška s touto FPV sestavou u Kytína se zpočátku vyvíjela velice pěkně. Oproti jednoúčelovému OSD s Tarot je možnost mnoha letových údajů, lze je jednoduše rozmístit na monitoru a jde upravit font. Díky gyru v FC je výborný umělý horizont. Po 10 minutách letu mi můj kopilot (já koukám do monitoru a řídím, kopilot po letadle a hlásí mimořádné události) oznámil událost - "padáš!". Ano, nějak se na chvíli asi vytratil RC signál (nějaká WiFi ??) a na monitoru jsem už jen viděl jak se rychle blíží země a pak "plesk" a AV signál zmizel též. Naštěstí kopilot věděl kde model hledat. Dynamics měl rozbitou příď a byl vejpůl, ale nic, co by se nadalo večer opravit (už je zase jako nový). Elektronika byla také OK, jen ji bylo potřeba posbírat z pole do čepice. Je vidět, že na FPV let je vhodná dvoučlenná "posádka".

29.3.2019 První polovinu března hustě foukalo a létat se nedalo. Z Rotorama mi dorazila destička letového kontroleru AIRBOT OMNIBUS F4V6 a malá kamerka RunCam Robin, uzpůsobená pro FPV. OMNIBUS má standardně firmware Betaflight, ale desku lze flashnout na iNAV nebo i ArduPilot. Deska obsahuje krom CPU, barometru, gyra, akcelorometru a šestice seriových UART i čip pro OSD. Ke kontroleru jsem po menším boji úspěšně připojil GPS modul (ublox NEO-6M) na jeden ze seriových portů, FPV kameru RunCam a AV vysílač ImmersionRC Tramp HV. Obraz s textovými údaji hodnot OSD je super, v Betaflight lze jednoduše editovat umístění na obrazovce i fonty. Oproti jednoúčelovému OSD Tarot, má možnost zobrazení mnohem více údajů. Ke kontroleru jsem připojil seriový RC přijímačSpektrum 4649T pro až 15 kanálů (neobsahuje přímé výstupy pro serva a motor). Přijímač má možnost přenášet zpět do Spektrum vysílače telemetrii pomocí bi-directional SRXL protokolu. Na kontroler jsem napájel piny pro výstupy k servům a ESC motoru. Na stole funguje prodrátovaná sestava s letovým kontrolerem OK (zatím bez serv a regulace motoru). Betaflight i OMNIBUS je zejména určený pro řízení koptér. Desku FC lze flashnout z Betaflightu na firmware iNAV nebo ArduPilot. Vzhůru na pokusné létání!

Doplnil jsem na stole k letovému kontroleru OMNIBUSF4V6 serva na stabilizované PWM výstupy PID smyčky. Regulační odchylka je ovlivněna výstupy z barometru, gyra a akcelerometru a to lineárně (P), integrací předchozích údajů (I) i derivací (D) okamžité změny. Jednotlivé úrovně PID regulace je možno ovlivnit (násobit). V Betaflight (nyní 3.5.7) lze přemapoval PWM výstupy pomocí příkazu "resources" pro čtyři serva a dva motory. Defaultně jsou výstupy mapovány pro čtyři motory coptery. Pak jsem přiřadil PWM výstupy k servům a motorům pomocí příkazu "smix" a "mmix". Ještě doplním minimálně tři letové mody (MANUAL,ACRO/AIR, HORIZON). Bohužel Betaflight neumí autonomní let dle GPS nebo let dle přednastavených GPS bodů. Přeflashuji na iNAV, ten je ve využívání GPS dále. Ještě vymyslet upevnění celé sestavy na model a vzhůru s tím do vzduchu.

5.3.2019 Modernizuji sestavu FPV - z Rotorama dorazil AV vysílač ImmersionRC Tramp HV. Trampa jsem pomocí LED nastavil na používaný kanál (E4) a zatím na 300mW. Místo vysílače BOS600 jsem pak do FPV sestavy zapojil Trampa. Musel jsem trochu přizpůsobit konektory. Kamerka FireflyQ6 a OSD Tarrot s GPS v FPV sestavě zůstaly. Anténu na vysílači používám Clover Leaf RHCP a na přijímači Clover Leaf RHCP + směrovou Helix. Vše fungovalo na stole na první zapojení. Na Dynamics jsem anténu s novým vysílačem zabudoval rozebíratelně do levého křídla, kamera, OSD a AKU zůstal na suchých zipech u kořenů křídel. Jsem zvědav na dosahy on-line videa z letu s novým vysílačem!

Konečně přestalo foukat a tak jsem vyrazil na louku u Kytína s Dynamicsem na FPV let s ImmersionRC Tramp HV. Schema sestavy tohoto FPV s OSD Tarot300 je tady. Během několika letů se nekonala ani jediná ztráta video signálu, což u vysílače BOSCAM bylo pravidlem. Antény na přijímači přitom zůstaly stejné - jeden pravotočivý "hříbek" a jedna směrová "helix" roura. Model jsem popustil dost daleko (400 m), na větší vzdálenost jsem si netroufl. Krajina/horizont i letové údaje byly v přenášeném videu zřetelné po celou dobu letu a bylo možné dle toho let řídit. Vysílač ImmersionRC TRAMP je oproti původnímu BOSCAM zcela jiné kafe. Ještě zkusím vyměnit kamerku Firefly za RunCam. RunCam má menší latenci a tím rychleji reaguje na změny osvětlení (obloha - země). Občas byly poruchy video příjmu. GPS s čipem NEO-6M potřebuje 6 družic aby dobře fungoval údaj výšky a zaznamenání home position. Údaj směru a vzdálenosti k home position je při FPV výhodný, ale OSD údaje o výšce a směru letu jsou při FPV nepostradatelné. Takže se vyplatí počkat na dostatečný počet GPS družic před startem a zresetovat Home Position u GPS. Screenshoot z monitoru FPV je v galerii. Let FPV je poměrně adrenalin, následovalo dlouhé uklidňování v Kytínském pivovaře.

2.3.2019 Po dlouhé době jsem vytáhal cvičný SkySurfer Dynamic 1500 s tlačnou vrtulí na pylonu. Po bezproblémových letech se mi povedlo nechtěné přistání na kapotě vlastního auta. To bylo důvodem důkladné opravy Dynamicsu a oprášení FPV. FPV jsem doplnil vlastním odděleným napájením z lehkého 3S LiPo800 a místo kamery Mobius, která vyžadovala napájení 5V z BEC, připojil kameru Firefly Q6. K té je dodán malý napájecí měnična 5V z 2-6S AKU. Předrátoval jsem celé propojení kamery s AV vysílačem BOS600 a OSD Tarot 300L GPS. Celé to pak vyváženě rozmístil na kořenech křídel Dynamicsu a FPV je zase výborně funkční. Bohužel počasí mi dnes neumožnilo test dosahu a přijímacích antén. Místo BOS600 mám zálusk na kvalitnější AV vysílač ImmersionRC Tramp HV .

24.2.2019 Pozimní úprava Cessny (oprava bedny a uchycení křídel, nová křidélka a směrovka + nové panty), nové panty a nová osa motoru k Twinstaru. Zalétávání obého u Kytína. Zima, kolem 5 stupňů, ale jasno. Twinstar létá jak víno i s plováky. Cessna s vrtulí 12x8 a 4S AKU létá až moc rychle. Po prvním vzletu jsem nestačil trimovat a vzala to čumákem přímo do pole.Krom zabahnění ale téměř žádné poškození, jak už je bytelná.. vrtule 12x6 bude asi lepší, 12x8 se při nízkých rychlostech moc nechytá. Ověřování gyroskopického efektu. Točící se vrtule vpravo, vpravo směrovkou -> čumák dolu, vlevo směrovkou -> čumák nahoru. U Twinstaru nechávám nakonec protiběžné dvoulisté APC vrtule 8x6 se směrem točení od trupu. Efekt - při točení na obě strany to lehce kloní dolu. Reakční moment síly (otáčení směrem opačným než se točí vrtule) se protiběžnými vrtulemi vyruší.

10.2.2019 Létání u Kytína s Twinstarem na ubývajícím sněhu. Kolem šesti stupňů, slabý vítr. Zkouška protiběžných třílistých vrtulí 8x4 a směru otáčení vrtulí od sebe (pravý doprava pravotočivá, levý doleva levotočivá). V této sestavě se mi jeví kompenzace otáčivého momentu nejlepší, zatím to tak nechám. Ještě zkusím sehnat třílisté protiběžné 8x6.

5.2.2019 Zimní létání u Kytína s Twinstarem na sněhu. Místo dvoulistých vrtulí APC 8x4 zkouším třílisté "ohebné" GWS 7x3.5, ale s těmi je to na 3S zoufale pomalé. Třílisté 8x4 jsou lepší, ideální by asi byly 8x6. Twinstar s třílistými vrtulemi vypadá lépe. U pravého motoru jsem změnil směr otáčení doleva a třílistou vrtuli pořidil levotočivou. Vrtule se tak točí proti sobě a let a otáčení doprava se mi jeví plynulejší, než když se vrtule točí stejným směrem vpravo. Ještě zkusím protisměrné otáčení od sebe. Napadlo spousty sněhu a bylo modro, pěkné letecké foto. Teplota těsně nad nulou a jen lehký vítr.

17.1.2019 Zimní létání u Kytína s Twinstarem. Pak ještě i 31.1 a 2.2. Teplota kolem 5 stupňů. Sněhu ubylo, jen na příjezdové cestě k letišti je ho plno. Létání nic moc, ale alespoň se mi povedlo zapadnout s autem do sněhu na příjezdové cestě. Chvíli jsem létal než dorazila pomoc a vytáhla mne pomocí lana.

12.1.2019 První letošní "výlet". U Kytínské hájovny na zasněžených polích s Twinstarem. Bylo "teplo" kolem 5 stupňů, ale foukalo o stošest (15-20 kmh), takže žádná nádhera to nebyla. Vítr si s dvoumotorákem pohrával jak chtěl a nakonec to skončilo očekávaným pádem těsně od nějakého pozemku a následnou nutnou opravou uchycení křídel.

18.12.2018 Zímní létání s Cirussem u Kytína. "Teplo" kolem 5 stupňů, podařená přistání na lehké sněhové pokrývce letiště.

29.11.2018 Zímní létání s Proximou u Kytína, teplota kolem nuly, jasno, ale po 15 minutách zcela umrzlé prsty. Závaží jsem ubral na 20g.

14.11.2018 S Proximou poprvé na Rovinách a let nad Brdy. Jasno a mírný vítr, záznam na video. AKU jsem vyměnil za těžší 3S/4000 a ubral olověné závaží v přídi na cca 40g. Při letu mírné houpání, dovážení bude nutné doladit.

30.10.2018 Počasí nedovoluje létat, chybí mi vrčení motoru a svist vrtule. Tak vyrábím měřící "stolici" na kombinace AKU, ESC, motor, vrtule. Krom pevného uchycení motoru pro měření proudu do motoru resp.příkonu při jeho statickém zatížení vrtulí, doplňuji páku pro měření momentu vrtule a páku pro měření tahu. Použil jsem pár součátek ze stavebnice Merkur a nějaké dřevěné hranoly pro stojan. Sílu momentu a tahu měřím závěsnou digitální váhou a proud*napětí resp. příkon motoru modelářským multimetrem. Otáčky telemetrickým čidlem. Sestavení "stolice" je ve fotogalerii. Výkon vrtule se počítá z tlaku páky (mezi osou těla motoru s otáčející se vrtulí a místem zavěšení na váhu) a otáček. Vrtule se snaží motorem otáčet v opačném směru, měřený moment má tedy opačný směr než směr otáčení vrtule. Výkon je síla*rychlost= moment[Nm]*úhlová rychost= moment*2PI/60*n[otáčky/min]. Moment v [N] je 9.8*tlak páky na váhu v [kg]. Z toho a z přepočtu jednotek vychází vztah Výkon[W]= (n[otáčky/min]*údaj na váze[g]*délkapáky[cm])/97400. Např. pro vrtuli 11x7, motor FOXY2814/850, plných otáčkách (8200) a páce 11cm byl tlak 140g. Z toho vychází výkon vrtule cca 130W. Příkon do motoru byl při plných otáčkách 170W a tedy při maximu otáček byla účinnost motor+vrtule cca 76% (včetně ztrát v měřícím soustrojí). Tah vrtule se při plných otáčkách pohyboval kolem 800g. Pokud hnusné počasí vydrží, doplním snímač otáček, tenzometrické a proudové čidlo a celé to propojím s ARDUINEM. Na PC pak mohou růst pěkné grafy závislostí nasnímaných údajů. Ale raději bych byl venku a létal.

21.10.2018 Víceméně na přání okolí si pořizuji stavebnici dvojplošníku Boening Stearman PT-17. Je to oranžovožlutý fešák s rozpětím 1100 mm a váhou 1500g. První zálet po stavbě nebyl nic moc, model byl těžký na zadek a ve vzduchu se tahl jako nacucaná vosa. Doplnění závaží nebo těžšího AKU ale určitě pomůže a dvojplošník bude jistě létat rozvážně a majestátně. Pěkný podzimní den (16°C slunečno, bezvětří) jsem využil na polétání s Proximou do 300-400m. Létá čím dál tím lépe, ustáleně a klidně. Video z letu hraje podzimními barvami.

10.10.2018 Proxima má za sebou první čtyři lety a létá pěkně. Hned tak žádný závan větru ji z přímého letu nerozhodí a nemá tendenci nějak zlobit, jak jsem četl v různých diskuzích. Let a řízení je podobné Heronu, jen je znát vyšší váha na skluz a rychlost. Akrobacii jsem zatím nezkoušel.. Druhé přistání se nepovedlo (hloupý pokus o zatáčku v malé rychlosti nad zemí), sklouzlo to po křídle na zem ze tří metrů a za kabinkou trochu (1cm) napraskl trup. Opravil jsem epoxidem a tkaninou. Model je tedy již zajetý. Možná by to sneslo silnější motor, větší otáčky/vrtuli a trochu těžiště posunout dozadu. Vyosení je asi OK, model se při motoru nevzpíná.

06.10.2018 Dokončuji stavbu motorového větroně Proxima II umístěním a napákováním serv do křídel a adjustováním křidélek a klapek do roviny. Konečná Hmotnost bez AKU je 1950 g (křídla 2x450g), při ploše 56dm2 je zatížení cca 36 g/dm2. Aku 3S/2600 přidá 200g a kamera MOBIUS přidá 40g. Po sestavení i s kamerou za kabinkou jsem pro těžiště 62 mm musel dovažovat příď 85g olova a pro doporučené 60mm budu asi muset přidat dalších 15-20g, tedy závaží umístěné cca 2 cm za motorem je skoro 100g. Motor AXI2820 má 148g, takže by se mohl použít i silnější motor (např. 2826) a stále by bylo co dovažovat dovažovat (při AKU dopředu posunutém na maximum dopředu). Ještě dopípám vysílač a zkusím model dnes hodit do vzduchu

01.10.2018 Skládám Proximu II od Reicharda(viz foto). Rozpětí je 2800 mm a váha kolem 2 kg, tedy již slušný macíček. Použil jsem zatím motor AXI2820/12 (990ot/V), regulátor FOXY 45A. Serva do křidélek jsou HS81, do klapek HS81MG, výškovka HS65HB a směrovka HS81. Přepážku na motor jsem před vlepením vyosil cca 2 stupně doprava a 4 stupně dolu. Sestavení šlo celkem v pohodě, lepím 30min epoxidem. Je trochu problém s vkládáním serva pro výškovku do kýlovky (malý otvor nutno propilovat aby páka šla volně), protažením drátu v křídlech (byl zalepený protahovací tunýlek) a umístěním serv v křídlech (nerovná polocha na lepení oboustranou páskou, chyběly rámečky). Musel jsem vyřezat z překližky 4 rámečky na serva v křídlech, dodaný byl jen rámeček na výškovku. Jako AKU předpokládám použít 3S/2600 (neoddělené napájení pohonu a serv) a sklopnou AERONAUT vrtuli 12x6. Přijímačem je 6 kanálové Spectrum s telemetrií. Motor AXI s vrtuli 12x6, ve statice, odebírá cca 37A na maximu.

09.09.2018 Heron se se svojí karierou rozloučil krásnými dlouhým termickým lety v Podbrdí. Pak jsem při dalším startu omylem nechal letový mod na stoupání (mix potlačené výškovky při vyšších otáčkách motoru) a tím jsem model poslal v plné startovní rychlosti okamžitě k zemi. Sice to relativně přežil, je nalomený trup a křídlo, ale již se mi ho nechce opravovat. Asi tedy konečně složím Proximu II.

08-09.2018 Občasná večerní létání s Cirrus a Thunderbolt, trénování přistání, výkrutů a přemetů. Úspěšných přistání u obou je již kolem 90%.

13.08.2018 Týdenní létání s Heronem na Vysočině u Telče. Teplo až 32°C a občas mírný vítr. Při dopoledním létání to krásně nosilo nad vyhřátými poli.

30.07.2018 Heron opět léta. Trochu jsem mu opravil vizáž, začistil trup a nastříkal blankytně modrou. Více ve fotogalerii.

24.07.2018 V parném dni mi zvoní po poledni mobil -"..neztratil jste letadlo?" "No ztratil, větroň Heron, před více jak 14 dny, že by.." "No jo, tak jsem ho našel, sekáme tady ječmen u Senešnice a vidím něco bílého před kombajnem v ječmeni, tak zastavim a jdu se podívat.. no a teď volám na ten mobil co tam je napsaný". "Jeeeeee, to není snad ani možné, mooooooc dekuji?!!". "Máte štěstí, kdybych ho přejel, zbyly by z něj bílé pásky, tak si přijeďte!". Tak jsem si tedy přijel, měl jsem radost, pánové sekáči měli radost, že já mám radost (zejména pan kombajnér) a tak pořád dokola. Letadýlko mělo také radost se shledání, nic mu nebylo, jen si v něm udělal zámotek nějaký motýl či můra. A na zcela funkční kamerce je krásně natočeny celý jeho asi 35 minutový samostatný výlet od Brdských hřebenů, přes Mníšek pod Brdy a vrch Pleš do Nové Vsi a pěkné kroužení ve výškách kolem 600m. Asi chytlo nějaký pěkný stoupák a na pilota úplně zapomělo! Pak si 5km od vzletu (viz mapa ve fotogalerii) ukázkově přistálo do ječmene u Senešnice a čekalo a čekalo..

17.07.2018 S Thunderboltem u Kytína, větrno, startování z asfaltové cesty neb už je zarostlá letištní louka. Michal ji zatím neposekal a já nemám čím ji posekat. Při posledním letu vynechává motor (regulátor, přijímač?) a milý bombardér v zatáčce blízko u země si to v rychlosti zamířil do země. Rozbitá vrtule a přední maska, na zádi čistě přelomený trup a lehce odtržená křídla. Naštěstí byl zatažený podvozek, takže škody na křídlech nejsou velké. Nic co by se nedalo slepit a složit. Z výroby je model velmi málo vyztužený, takže stačí náraz a trup je přelomený nebo se odtrhne křídlo od trupu. Při opravě druhý den vyztužuji trup i křídla uhlíkovými profily a spoje zastříkávám kamuflážní barvou. Takže je model opět připraven k letu jako nový.

15.07.2018 Thunderbolt u Kytína, večerní natáčení pro sesetřihaní videa a trénování přistání. Letiště zarůstá.

07.07.2018 Na Rovinách s Heronem, modro a čestvý vítr. Heron byl na modré obloze ve výšce přes 300 m dost špatně vidět. Oslněn sluncem jsem ho po větru ztratil z dohledu. Pak jsem ho uviděl lesknout se, otočil jsem ho směrem k sobě, ale opět ztratil. Po chvíli vidím ho opět lesknout, zajásal jsem, abych po minutě zjistil, že se snažím řídit dopravní letoun. Herona už jsem na obloze nenašel a odplachtil si ve výšce přes 200m neznámo kam. Zkoušel jsem hledat na loukách mezi Stříbrnou Lhotou a Kytínem, ale nic. Pokud ho nějaký houbař nenajde, je to další ztráta modelu v místním Kytínském trojúhelníku.

05.07.2018 Sestavil jsem metrového Thunderbolta od Eflite (Horizon Hobby) a zalétal ho večer u Kytína. Lehce sestavitelný (tři šroubky), spolehlivý, realistický a dobře řiditelný model. Má zasouvací podvozek a klapky. Dokonce i přistání na neposekané louce letiště se několikrát povedlo.

26.06.2018 S Heronem u Kytínské spirály, velmi větrno a pěkné večerní plachtění na vítr.

10.06.2018 Twinstar se konečně letos projel na vodě. Létal jsem na rybníku u Čapkovi Strže. Vedro, bezvětří, blížící se bouřka. Ale žádné vynucené koupání se nekonalo. Vzlet i přistání na hladině zcela OK, pouze se tam motala jedna vyděšená kachna. Doplnil jsem u Twinstare možnost nezávislého ovládání motorů. Zkoušel jsem řídit směry letu jen s motory. Je možno letět i na jeden motor (samozřejmě už s řízením ploch), ale musí se moc opatrně se směrovkou. Obojí je docela adrenalin.. Večer ještě malé trénování přistání s novým Cirrusem u Kytína (90% dobrých).

06.06.2018 Ciruse z Eflite jsem konečně sestavil, složení modelu je otázkou deseti minut. Konstrukce je promyšlená, nic se nelepí, vše pasuje. Doplnil jsem jen další magnety na kabinu a místo dodané plastové páky na řízení předního kola dal vyrobenou páku kovovou (z Merkura). Zálet proběhl bez nejmenších problémů a večer (teplo a jen lehký vítr) jsem opět opatrně trénoval přemety, výkruty a přistání. Model je to výtečný a řízení usnadňuje AR636 se stabilizátorem. S klapkami není nutno nalétávat na přistání v tak nízkém úhlu jako s Cessnou, rychlost se výrazně sníží i po prudším klesání.

31.05.2018 Dnes a včera večerní zálety Herona po jeho úpravách, bezvětří a teplo. U mohyly u Kytína. Termika večer už nic moc (krom včerejšího jednoho termického výletu o téměř 200 m !). Málem odepsaný Heron teď šlape jako hodinky. Pěkné večerní záběry z kamery. Model se jen mírně houpá/plave, možná lehce uberu přední zátěž. Odpoledne jsem provětral stařičkou vytuněnou Cessnu trénováním přistání. Polovina slušných přistání, ale polovina menších kotrmelců nebo převrácení. Alespoň že všechny na ploše letiště (louka zase zarůstá, kdepak je Michal se svým traktůrkem ;-). Cessna nemá klapky a přistání jsou poměrně rychlá. Koordinace ubírání rychlosti, klesání, vyrovnávání, podrovnávání a na zemi přitažení není jednoduchá. Často je místo přistání jen nízký průlet, go-around. Některé karamboly dávám alibisticky za vinu vyviklané přední noze. Následně ještě dnes vyměňuji přední kolo a dělám z tvrdého dřevěného hranolu nový (rovnější a pevnější) úchyt přední nohy. Třeba se počet karmbolů při přistání sníží. Nový Cirrus zatím odpočívá v krabici.

27.05.2018 Servo HS55 v Heronu jsem vyměnil, občas zakmitalo a nekontrolovaně se včera při letu pohybovala výškovka. Při výměně bylo nutné vykuchat kus kýlovky a následně díry zase vyplnit. Také jsem upravil vyosení motoru (model se hodně vzpínal i při startu a při letu na motor musela být stále potlačena výškovka) - dal jsem cca 2 stupně doprava a 4 stupně dolu. A mírně podložil kořen pravého křídla, aby křídla a VOP byly v rovině. Uvidíme v příštím týdnu při záletu po úpravách. Několik fotek Herona po úpravách je v galerii. Neodolal jsem a objednal ARF nového Cirruse od Eflite z RC Zoom, model to je moc povedený, přijímač mám. Jediné co se muselo na Cirrusu upravovat, bylo přichycení kabiny dalšími magnety.

22.05.2018 Cirrus se při výkrutech večer u Kytína vrhl v plné rychlosti střemhlav k zemi a to díky značnému rušení mezi hlavou pilota a kniply vysílače. V poli po něm zůstala jen nevzhledná hromádka. Opravit již nepůjde, náhradu možná pořizovat nebudu i když to byl velmi konstrukčně promyšlený model a létal pěkně. Asi sestavím Thunderbolta, který odpočívá v krabici nesložen. Ve stejný den dorazila Proxima 2 od Reicharda. Vypadá moc pěkně. Osazení předpokládám klapky+křidýlka+směrovka servy HS81, výškovka HS65HB. Motor buď FOXY 2826/900 nebo podobný AXI a reg 65A (případně doporučovaný motor MVVS 4.6/1120, regulátor SPIN 66). Vrtule 13x6,5 a tříčlánkový LiPo nebo 12x6 a 4čl LiPo, pokud se AKU do kabiny vejde. Snad při záletu Proximy nebude v oblasti Kytína opět nějaké rušení.

17.05.2018 Heron je již hodně nestabilní, mnohým slepováním po nárazech je příď zkřivená, křídla uvolněná. A dost padá.. předevčírem přímo na špičku, trup i příď se zlomily a navíc odešlo servo výškovky v kýlovce. Již jsem myslel že Heron bude na odpis, tak jsem objednal od Reicharda Proximu II. Nakonec se mi ale letadélka zželelo. Servo HS81 jsem připájel nové, dost špatně se ve složené kýlovce ladí výchylky. Další dny proběhla generální přestavba přídě, slepení trupu a údržba křídel. Vyřezal jsem olepené, olámané a zlomené kusy, že příď na trupu držela jen malým kouskem. Příď jsem srovnal, očistil a obrousil lože motoru. Na vyřezaná místa vlepil hranoly strašího elaporu nebo EPP ze starých vraků. Po srovnání a lepeni přišlo modelování oblých tvarů přídě ostrým nožem. Pak další dolepování kusů v trupu a lepení. Příď jsem vyztužil uhlíkovými tyčkami. Motor srovnal do lože a lehce vyosil. Pak přišla na řadu křídla, vyztužil jsem kořeny křídel vlepenou tyčkou a kouskami elaporu domodeloval konce a lože křídel tak, aby již lehce uviklaná křídla pěkně pasovala. Vložil jsem i novou podložku pod aku. Asi v jednu v noci jsem byl hotov. Druhý den jsem příď ještě lehce obrousil a celou polepil. Při vyvažování kupodivu sedělo "firemní" těžiště bez nutnosti model vyvažovat. A večer jsem šel na letiště na první zálet. Snad po prvním hodu celá práce nepřijde vniveč. Házim.. a zálet proběhl nad očekávání dobře. Heron je opět srovnaný, poměrně stabilní a vypadá i lépe. Nicméně bude třeba ještě pár úprav (jiné vyosení atd.). A těším se na Proximu.

05.05.2018 Létání s Heronem u Zlaťáku, video v fotogalerii. Slunečno, teplo, ale větrno. Příliš silný vítr druhý den byl příčinou pádu při přistání Herona při testování vysekané "nové dráhy" u Kytínské mohyly. Zlomila se mu špice, ale již je spraveno.

29.04.2018 Chybou pilota, který model popustil daleko a již na něj neviděl, skončil Cirrus v oblaku prachu v poli u Kytína. Naštěstí byla jen rozbitá příď trupu a ta šla opravit. Navíc jsem ji trochu vyztužil, původní ze stavebnice je dost křehká. Večerní polétávání s Cessnou u Kytína mezi řepkou a pilné cvičení přistávání.

27.04.2018 Večerní "společenské" létání ve větru s Heronem u Kytína. "Letiště" bylo nádherně vysekáno, asi Michal Cimbůrek se svým traktůrkem zapracoval. Větrno, jasno a 18°C, ideální posezení na křesílku. Proti větru byl Heron brzy až v 500 m a držel. Trochu zlobí nový přijímač Spectrum AR6600T s vestavěným telemetrickým modulem, cca od 300 m ztrácím často signál telemetrie (možná ví, že výše bych už neměl :). U výškoměru i varia je to problém. S odděleným modulem telemetrie Spektrum TM1000 signál ale nikdy nevypadl i ve velkých výškách. S poslední "zbylou" kamerkou Mobius nenatáčím, ale nechávám dělat po 10s fotky z paluby, ty jsou kvalitnější než foto z videa a dá se vybrat pěkný rovný záběr (viz fotogalerie). Kamera Firefly Q6 už dorazila, ale zatím ji testuji na zemi. Okolní krajina je již zelená s žlutými skvrnami řepky. Kolegovi z MN prodávám zasloužilý vysílač Spektrum 7s a dostávám od něj křídla Soliuse. Ty by měly pasovat k trupu Herona (jsou kratší s jiným profilem, bez klapek) a létání by s nimu mohlo být svižnější. Uvidíme.

08.04.2018 Polétávání s Cirrusem u Kytína. Včera při přemetech spadla uvolněná kabina na pole a odlepila se starší Mobius kamera. Už jsem ji na poli nenašel, no zažila toho dost. Doplnil jsem uchycení kabiny o další magnet a oplakal kameru. Objednávám novou kamerku Hawkeye Firefly Q6 4k z banggood.com.

30.03.2018 Na Velikonoční pátek plachtění s Heronem na Rovinách. Dosud jeden z nejlepších termických letů. Vzestupy o 100m i více a jeden vzlet přes 30 min. Testy telemetrického Spektrum varia+výškoměru s novým vysílačem. Občas vypadávání signálu telemtrie. Polojasno a postupné oteplování.

10.03.2018 Provětral jsem Cirrus po dlouhých mrazech na konečně prosluněném (15°C, mírný vítr) Kytínském "letišti" . Dva delší lety s několika přemety a výkruty i docela slušným přistáním. Vypadá to, že jsem létat přes zimu nezapoměl.

06.02.2018 Cvičné zimní polétání u Kytína s Twinstarem a novým vysílačem Spektrum 8G2. Téměř jasno, 0°C, zzima. Motory jsem rozdělil na dva kanály (pravý THR a levý GEAR), mix THR>GEAR 115% (levý táhl méně), -100% a ofset 100. Přidal jsem další letový režim - mix směrovky na THR, aby se při točení o 30% měnila rychost příslušného motoru (např. při točení doprava, se snížují otáčky pravého a při točení doleva se otáčky pravého zvýšují) a tím se u dvoumotoráku umožňilo točení pomocí motorů. Twinstar jsem také doladil a létá poslušně i akrobacii.

04.02.2018 Cvičné zimní polétání u Kytína s Heronem a novým vysílačem Spektrum 8G2. Téměř jasno, 2°C. Nové Spektrum má hlasový výstup a tak již není nutné na telemetrii pokukovat dolu na display nebo je možno k nějaké akci přidat hlasové upozornění. Je možná i čeština. K dalším možnostem nastavení oproti minulému Spektru7s patří definování letových režimů a dalších 10 uživatelských mixů.

21.01.2018 Sněhově zimní polétání u Kytína s Twinstarem. Polojasno, -1°C, nárazový vítr. Pěkné výhedy na zimní krajinu z kamery (foto), ale let nic moc. Špatná předletová příprava, model nebyl vyvážen, nakřivo přišroubovaná křídla a vůbec.. Bylo nutno ho "držet na páčkách", model se stále vzpínal, točil vlevo a byl nestabilní. Trochu se mi to povedlo dotrimovat za letu, ale bude to chtít větší seřízení.

06.01.2018 První let v roce 2018, téměř jarní den. S Heronem na Rovinách nad Hřebeny, pěkné výhledy (video), mírná termika, dva vzlety po 20 min do max. výšky kolem 400 m, oblačno, 10°C, bezvětří.

© Created by DuPe 2010-2019